Hospodářský rok a související daňové dopady

Účetním obdobím nemusí být jen dvanáct měsíců od ledna do prosince. Takzvaný hospodářský rok, tedy dvanáctiměsíční období začínající jiným měsícem než je leden má mnoho výhod.

Koho se týká možnost uplatnit hospodářský rok a jaký je postup?

Možnost uplatnit jako účetní období hospodářský rok mají účetní jednotky, které vedou účetnictví, a to obecně jak právnické tak i fyzické osoby. Podmínkou pro přechod na hospodářský rok je oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období, jinak účetní období zůstává nezměněno (§ 3 odst. 5 zákona o účetnictví). Nejedná se o žádost, o které by správce daně rozhodoval, ale pouze o oznámení, které však musí být učiněno včas.

Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období (tzv. přechodné období) může být kratší nebo i delší než je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (§ 3 odst. 2 zákona o účetnictví).

Např. v březnu 2020 by ještě bylo možné oznámit příslušnému správci daně záměr změnit účetní období na hospodářský rok, který bude začínat 1. 7. 2020 (a končit tedy 30. 6. 2021) s tím, že přechodné období může být 6 měsíců (od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, tj. kalendářní rok 2019 bude samostatným účetním obdobím) nebo 18 měsíců (od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2020, tj. bude zahrnovat i celý kalendářní rok 2019). Záměr uplatnit hospodářský rok, který by začínal od prosince (tj. s nejdelším možným přechodným obdobím 23 měsíců), by bylo nutné oznámit nejpozději do konce srpna.

Jaké jsou daňové dopady související s uplatněním hospodářského roku?

Daňové dopady související s uplatněním hospodářského roku se týkají v zásadě pouze daně z příjmů, která je úzce navázána na účetnictví. Z hlediska ostatních daní (např. DPH, daň silniční, daň z nemovitých věcí) je přechod na hospodářský rok nevýznamný.

Fyzické osoby

U fyzických osob je zdaňovacím období vždy kalendářní rok, do dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti se přitom obecně zahrnují výnosy a náklady za ukončený hospodářský rok (§ 7 odst. 12 zákona o daních z příjmů). Uplatnění hospodářského roku neovlivňuje lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale může mít dopad na výši dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti z hlediska časového.

Právnické osoby

 U právnických osob je zdaňovacím obdobím hospodářský rok i přechodné období, pokud je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců (§ 21a písm. b) a d) zákona o daních z příjmů); přechodné období kratší než 12 měsíců není zdaňovacím obdobím, ale jedná se o část zdaňovacího období, za kterou se podává samostatné přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to do 3 měsíců po jeho skončení (§ 38ma odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů).

 

Uplatnění hospodářského roku tak znamená změnu lhůty pro podávání daňového přiznání do budoucna, a pokud si poplatník zvolí přechodné období delší než 12 měsíců, tak zahrnuje i již ukončený poslední kalendářní rok. Např. pokud by byl v březnu 2020 oznámen příslušnému správci daně záměr změnit účetní období na hospodářský rok, který bude začínat 1. 7. 2020 a končit 30. 6. 2021 s tím, že přechodné období bude od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2020, tak by poplatník podával přiznání k dani z příjmů právnických osob za toto osmnáctiměsíční přechodné období zahrnující celý kalendářní rok 2019 až do 1. 10. 2020 (resp. do 4. 1. 2021, pokud by daňové přiznání podával daňový poradce na základě včas oznámené plné moci).

 To má význam například v situaci, kdy byl rok 2019 ziskový a chcete zisk kompenzovat ztrátou roku 2020 – pokud období spojíte, bude se daň počítat ze souhrnu. Navíc odložíte placení daní až o 11 měsíců.

 Stejně tak může být přechodné období kratší – díky tomu vykážete daňovou ztrátu rychleji a můžete ji dříve uplatnit (pokud bude přijato nové opatření umožňující uplatnit ztrátu zpětně).

 Obecné dopady uplatnění hospodářského roku pro fyzické i právnické osoby

Při stanovení základu daně z příjmů se vychází z účetnictví, proto je potřeba při uplatnění hospodářského roku věnovat zvýšenou pozornost správnému časovému rozlišení výnosů a nákladů.

 Při uplatnění rovnoměrných nebo zrychlených odpisů hmotného majetku počítaných na roční bázi podle § 31 a § 32 zákona o daních z příjmů se postupuje podle § 26 odst. 6 a 7 téhož zákona – obecně platí, že v případě přechodného období kratšího než 12 měsíců lze u hmotného majetku evidovaného na začátku příslušného zdaňovacího období uplatnit pouze polovinu ročního odpisu (hmotný majetek pořízený v takovémto krátkém přechodném období se daňově neodpisuje vůbec) a v případě přechodného období delšího než 12 měsíců se jako u standardního zdaňovacího období uplatní jeden roční odpis (bez ohledu na to, zda přechodné období je dlouhé jen 13 nebo až 23 měsíců). Odpisů počítaných na měsíční bázi, např. drobný majetek, nehmotný majetek, dočasné stavby nebo technické zhodnocení nemovitých kulturních památek, goodwill nebo oceňovací rozdíl k nabytému majetku atd., se to ale netýká. Tento efekt je potřeba vzít v úvahu u poplatníků, u kterých odpisy hmotného majetku představují významnou část daňových výdajů.

Délka zdaňovacího období se u právnických osob zohledňuje také při stanovení záloh na daň – částka poslední známé daňové povinnosti se propočítává na 12 měsíců (§ 38a odst. 6 zákona o daních z příjmů). Podobně se délka účetního období zohledňuje při výpočtu obratu (§ 1d odst. 2 zákona o účetnictví), což může mít vliv např. na kategorizaci účetní jednotky a povinné ověřování účetní závěrky auditorem.

 

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace