Předmětem sporu byla otázka, zda je MF oprávněno neprominout příslušenství daně (dle staré právní úpravy) z důvodu, že jeho vyměření bylo důsledkem trestně-právního jednání prokuristy.
Důvodem pro neprominutí byla textace části 2 tehdy platného pokynu D 330, který omezoval možnost prominout příslušenství v případě, kdy bylo s poplatníkem vedeno trestní řízení.
Jak KS tak NSS tuto argumentaci odmítly s tím, že prokuristu nelze ztotožňovat se samotným poplatníkem.