Poplatník uhradil fakturu, o jejíž uznatelnosti jako takové nebylo pochyb na přelomu roku s tím, že v roce 2009 uplatnil ve výdajích celou zaplacenou částku (300.000) a v roce 2010 zbytek (343.740), ačkoliv mu vznikl nárok na odpočet ve výši 102.782 Kč, který uplatnil.
Správce daně výdaje odpovídající DPH posoudil jako neuznatelné a vyloučil je.
Poplatník argumentoval tím, že v roce 2009 hradil primárně DPH a tedy celé výdaje roku 2010 byly daňově uznatelné. Tomuto tvrzení však neodpovídala skutečnost, protože i v roce 2009 uplatnil celou částku ve výdajích.
Tvrdil, že v roce 2009 udělal chybu a správce daně by tedy měl výdaje v roce 2010 uznat a doměřit rok 2009 (který však zřejmě byl promlčen).
Soudy jeho argumentaci neuznaly a rozhodnutí potvrdily.
Námitku vznesenou v řízení u NSS, že vyměření daně v roce 2009 bylo vyřešení předběžné otázky a správce daně by se tím měl řídit soud odmítl, protože nebyla vznesena před KS v Plzni.
