Celé znění judikátu:
žalovaný: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno-střed
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2022, č. j. 12370/22/5200-11434-701858
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku z účtu Městského soudu v Praze.
Odůvodnění:
- Žalobkyně se domáhala zrušení uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 20. 7. 2012, č. j. 417208/12/004513109985, tak, že se doměřená daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období ode dne 1. 1. 2008 do dne 31. 12. 2008 po provedeném odvolacím řízení změnila z částky 1 100 610 Kč na částku 1 106 910 Kč, penále se podle § 37b odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve spojení s § 264 odst. 13 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, změnilo z částky 220 122,- Kč na částku 221 382 Kč, a dále se penále z dodatečně snížené daňové ztráty změnilo z částky 108 448 Kč na částku 21 689 Kč.
- Podáním ze dne 14. 12. 2023 sdělil žalovaný soudu, že má záměr uspokojit žalobkyni postupem podle § 124 odst. 1 daňového řádu, a to na základě právního názoru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (č. j. 9 Afs 95/2021-64 ze dne 1. 11. 2023) týkajícího se běhu desetileté objektivní prekluzivní lhůty pro stanovení daně (§ 148 odst. 5 daňového řádu).
- Soud proto usnesením ze dne 18. 12. 2023, č. j. 10 Af 11/2022–56, stanovil žalovanému lhůtu 3 měsíce, v níž je povinen vydat rozhodnutí, jímž zamýšlí žalobkyni uspokojit.
- Poté žalovaný vydal rozhodnutí ze dne 19. 1. 2024, č. j. 2132/24/5200-11434-711938, jímž změnil výrok napadeného rozhodnutí tak, že rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 20. 7. 2012, č. j. 417208/12/004513109985, se v souladu s § 111 odst. 6 daňového řádu ruší a odvolací řízení se zastavuje a současně se podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu zastavuje doměřovací řízení zahájené z moci úřední dne 12. 5. 2011.
- V návaznosti na to soud vyzval žalobkyni podle § 62 odst. 3 s. ř. s., aby soudu sdělila, zda je postupem žalovaného uspokojena. Na tuto výzvu žalobkyně odpověděla, že rozhodnutím žalovaného uspokojena není a trvá na projednání žaloby.
- Soud postupoval v řízení podle § 62 s. ř. s., kde je upraven postup v soudním řízení, pokud žalovaný vydá rozhodnutí, jímž uspokojí žalobce. Soud je názoru, že žalobkyně byla vydáním nového rozhodnutí uspokojena. Podle § 62 odst. 4 soud řízení zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Žalobkyně však sdělila, že uspokojena není, soud tak řízení zastavit tímto postupem nemůže. Řízení nelze zastavit ani podle věty druhé tohoto ustanovení, podle něhož soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo. Žalobkyně se totiž vyjádřila a tento postup se uplatní pouze na případy, kdy se žalobkyně ohledně svého uspokojení vůbec nevyjádří (rozsudek NSS ze dne 26. 2. 2009, č. j. 4 Ads 105/2008, č. 2502/2012 Sb. NSS).
- Soud však nemůže žalobu věcně projednat, jak požaduje žalobkyně, neboť ve věci odpadl předmět řízení. Soud proto žalobu odmítá podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Tento postup je v souladu s judikaturou NSS podle níž „[j]e-li původní rozhodnutí správního orgánu v přezkumném řízení podle § 97 odst. 3 správního řádu z roku 2004 změněno, nastává tím situace, kdy je vydáno nové meritorní rozhodnutí, proto z povahy věci odpadá možnost soudu původní rozhodnutí přezkoumat. Jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který je třeba žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Žalobce však má možnost namítat v žalobě (v pořadí druhé) proti novému meritornímu rozhodnutí veškeré námitky proti správnímu řízení jako celku, a to včetně okolností, které se vztahují svým obsahem k předchozímu pravomocnému rozhodnutí“ (rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2010, č. j. 2 Afs 125/2009–104, č. 2207/2011 Sb. NSS). Ke stejnému závěru dospěl NSS např. i v rozsudku ze dne 12. 4. 2007, č. j. 7 Afs 143/2006–95. podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu zastavuje doměřovací řízení zahájené z moci úřední dne 12. 5. 2011.
- V projednávané nastala shodná situace, jakou řešila judikatura NSS, neboť ve věci bylo rozhodnutí žalovaného změněno, a to tak, že se prvostupňové rozhodnutí ruší a podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu se zastavuje doměřovací řízení zahájené z moci úřední dne 12. 5. 2011, proto soud žalobu odmítl, neboť zjevně odpadl předmět řízení o podané žalobě.
- Výrok o náhradě nákladů vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
- Žalobkyně by měla právo na náhradu nákladů řízení, pokud by soudu sdělila, že je postupem žalovaného uspokojena nebo pokud by žalobu vzala zpět z důvodu pozdějšího uspokojení žalovaným. Jelikož však žalobkyně trvala na projednání věci, ačkoliv bylo napadené rozhodnutí změněno výše popsaným způsobem (čímž byla žalobkyně uspokojena), musel soud žalobu odmítnout.
- Žalobkyni se podle § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrací zaplacený soudní poplatek. Soud vyzývá žalobkyni, aby obratem sdělila číslo účtu, na které má být poplatek vrácen.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 24. 4. 2024
JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje X.