Celé znění judikátu:
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: TERMINAL OIL a.s., Na Flusárně 168, Příbram, zastoupené advokátem Mgr. Jiřím Kokešem, náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí ze dne 12. 5. 2022, čj. 17321/22/5200‑11432‑711217, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2024, čj. 59 Af 7/2022‑38,
takto:
- Kasační stížnost se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Specializovaný finanční úřad stanovil společnosti Terminal Oil úrok z prodlení úhrady daně z příjmů právnických osob za období roku 2019. Společnost se proti stanovení úroku odvolala a žalovaný úrok snížil na částku 12 545 Kč. I proti tomuto úroku se společnost bránila u Krajského soudu v Praze, ten ale její žalobu zamítl.
[2] Nyní společnost podala kasační stížnost. V ní nesouhlasila se závěrem krajského soudu, že byl úrok předepsán podle zákona; konkrétní důvody nesouhlasu však neuvedla. Dále nesouhlasila s tím, že nebyly splněny podmínky pro prominutí úroku. Namísto konkrétních důvodů jen zopakovala související žalobní námitky. Nakonec označila rozsudek krajského soudu za nepřezkoumatelný, protože se nevypořádal s argumentací o tom, proč se společnost dostala do prodlení. Tuto argumentaci pak doslova zopakovala.
[3] Žalovaný přisvědčil závěrům krajského soudu. Podotkl také, že kasační námitky podstatně kopírují námitky žalobní, a nezpochybňují tak napadený rozsudek. Ten není ani nepřezkoumatelný.
[4] Kasační stížnost není důvodná.
[5] Před projednáním přípustných kasačních námitek upozorňuje NSS na to, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského správního soudu v prvním stupni. Musí tedy polemizovat právě se závěry krajského soudu. Pokud to nedělá a jen opakuje text žaloby, nelze na takové námitky věcně reagovat: jestliže totiž společnost krajskému soudu nic nevytýká, nemůže jeho závěry kriticky hodnotit ani NSS. Takové námitky jsou proto nepřípustné podle § 104 odst. 4 s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009‑77, č. 2103/2010 Sb. NSS; nebo ze dne 30. 6. 2020, čj. 10 As 181/2019‑63, č. 4051/2020 Sb. NSS).
[6] NSS se proto nezabýval částmi kasační stížnosti, ve kterých společnost jen opakuje své žalobní námitky, případně vyjadřuje nesouhlas se závěry krajského soudu, ale neuvádí žádné konkrétní důvody, proč s krajským soudem nesouhlasí (nanejvýš doslova opakuje svou žalobní argumentaci).
[7] Předmětem kasačního přezkumu je tedy jen námitka, že se krajský soud nevypořádal s námitkou vysvětlující, proč se společnost dostala do prodlení. To ale krajský soud udělal. V bodu 29 napadeného rozsudku uvedl, že tyto námitky – mimo jiné tedy i tvrzení o tom, že se společnost dostala do prodlení s placením daně kvůli kovidové pandemii – mají uplatnění spíše v řízení o žádosti o prominutí úroku z prodlení podle § 259b daňového řádu. O takové řízení zde ale podle krajského soudu nešlo a společnost ostatně o prominutí úroku nežádala. I jinak se krajský soud srozumitelně vypořádal s podstatou žalobní argumentace, a jeho rozsudek je tedy přezkoumatelný.
[8] NSS proto kasační stížnost zamítl. Společnost nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2024
Michaela Bejčková
předsedkyně senátu
