Kasační/ústavní stížnost:
3 Afs 119/2025
Celé znění judikátu:
žalobce: S. B.
bytem X
zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Voršilkou
se sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
se sídlem Masarykova 427/31, Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2024, č. j. 20477/24/5200-10421-712985,
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Obsah žaloby
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 31. 8. 2023, č. j. 7201809/23/2005-51522-112079. Prvostupňovým rozhodnutím bylo dle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 12. 1. 2018, č. j. 103284/18/2007-50523-105888, tj. platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 (dále jen „platební výměr“), a odvolací řízení bylo zastaveno, neboť odvolání žalobce proti platebnímu výměru bylo podáno po lhůtě.
2. Žalobce v žalobě uvedl, že mu platební výměr nebyl řádně doručen, k čemuž odkázal na § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 47 odst. 2 a § 92 odst. 5 písm. a) a b) daňového řádu. Měl za to, že své odvolání podal včas, jelikož náhradní doručení platebního výměru, o něž se opírá žalovaný, nenastalo, neboť nebyly splněny podmínky pro řádné doručení.
3. Platební výměr byl doručován na adresu X, na níž byl žalobce v rozhodné době hlášen, v době doručování se však na této adrese nezdržoval, což vyplývá ze samotné doručenky. Zásilka se prvostupňovému orgánu vrátila s tím, že adresát nemá poštovní schránku a že je neznámý. Na doručence je zaškrtnuto, že zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 18. 1. 2018, není z ní ovšem patrné, že by žalobce byl vyrozuměn o uložení zásilky a poučen o následcích nevyzvednutí zásilky. Naopak s ohledem na to, že žalobce neměl schránku a byl na dané adrese neznámý, je zřejmé, že se mu poučení nemohlo dostat, a to ani do poštovní schránky, ani jiným vhodným způsobem. Poněvadž žalobce neměl schránku, vrátila se zásilka následně prvostupňovému orgánu. Žalobce k nutnosti poučit adresáta o následcích nevyzvednutí zásilky poukázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2014, č. j. 2 Afs 69/2012-124, a ze dne 26. 11. 2020, č. j. 6 Afs 231/2020-44.
4. Platební výměr tak byl doručen až zástupci žalobce dne 12. 7. 2023 datovou zprávou a žalobce proti němu dne 26. 7. 2023 podal včasné odvolání.
Vyjádření žalovaného
5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě opakuje argumenty již uplatněné v odvolání, odkázal žalovaný na napadené rozhodnutí (body 19–26) a správní spis. Skutečnost, že se žalobce v době doručování na předmětné adrese nezdržoval, je irelevantní. Správce daně není povinen ověřovat, zda se daňový subjekt na adrese pro doručování skutečně zdržuje – podstatné je, že se musí jednat o adresu, na kterou je objektivně možné doručovat. Existence domovní schránky je věcí adresáta. Předmětná adresa byla žalovanému sdělena Ředitelstvím služby cizinecké policie, žalobce měl v ČR povolení k trvalému pobytu a předmětná adresa byla evidována do 17. 7. 2018; předmětná adresa tudíž splňuje podmínky dle § 44 odst. 1 daňového řádu.
6. Doručující orgán zanechá na místě příslušnou část obálky, na níž jsou uvedeny právní následky doručování dle daňového řádu spolu s vyrozuměním, čímž dojde k naplnění zákonné podmínky dle § 44 odst. 4 daňového řádu jakožto upozornění vhodným způsobem. Pokud doručovatel uvedl na obálce neznámý – nemá schránku, není to v rozporu se způsobem doručování dle daňového řádu (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 19. 4. 2018, č. j. 6 Af 68/2016-45). Doručenka je dle § 51 odst. 1 daňového řádu veřejnou listinou, tedy potvrzuje, že jde o prohlášení orgánu veřejné moci, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzuje i pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno. Žalobce může zpochybnit údaje na doručence zaznamenané, musí tak ovšem učinit kvalifikovaným způsobem. Žalobce ke svému tvrzení, že nebyl vyrozuměn o uložení zásilky ani poučen o následcích jejího nevyzvednutí, nedoložil žádné důkazní prostředky ani jejich provedení nenavrhl.
7. Pokud žalobce odkazoval na rozsudky sp. zn. 2 Afs 69/2012 a sp. zn. 6 Afs 231/2020 žalovaný opáčil, že výše uvedené závěry s nimi nejsou v rozporu. V rozsudku sp. zn. 2 Afs 69/2012 je řešena odlišná situace od situace žalobce, neboť v případě citovaného rozsudku byl žalobci vhozen do schránky útržek Výzva a poučení, nicméně na doručence nebylo zaškrtnuto pole, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení.
Další vyjádření
8. Žalobce v replice podotkl, že doručenka je sice veřejnou listinou, dle jeho názoru však obsahuje rozporné údaje (zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí, přestože je adresát neznámý a nemá poštovní schránku) a nevyplývá z ní, jak byl adresát vyrozuměn o uložení zásilky a jak byl poučen o následcích nevyzvednutí příslušné zásilky. Teze žalovaného, že žalobce obdržel poučení jiným vhodným způsobem, je pouhou spekulací. Žalobce navrhl výslech příslušné poštovní doručovatelky k otázce, jak pošta postupuje v případě, že adresát nemá poštovní schránku a je neznámý, jak bylo v konkrétním případě poučení předáno adresátu a zda vůbec takové poučení bylo předáno.
9. Žalovaný v duplice zopakoval, že doručenka platebního výměru prokazuje, že poučení o uložení zásilky a následcích jejího nevyzvednutí bylo doručujícím orgánem na doručovací adrese zanecháno (chybí též útržek Výzva a poučení). Žalobcem navrhovaný výslech považoval žalovaný za zbytečný. Ve zbytku žalovaný zopakoval argumentaci již uvedenou výše.
Jednání před soudem
10. Při jednání dne 21. 7. 2025 žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních stanoviscích, odkázali na svá písemná podání a shrnuli svou argumentaci. Soud provedl důkaz doručenkou (obálkou) platebního výměru a zamítl návrh žalobce na provedení výslechu příslušné poštovní doručovatelky; žalovaný žádné důkazní návrhy nevznesl.
11. K zamítnutému důkaznímu návrhu žalobce soud předně zdůrazňuje, že doručenka (obálka) platebního výměru obsahuje veškeré údaje potřebné k posouzení, zda bylo doručováno v souladu s příslušnými ustanoveními daňového řádu, tedy zda nastala fikce doručení (ke zjištěním soudu viz níže v rámci vypořádání žalobních námitek).
12. Pokud žalobce navrhoval položit otázku na obecnou praxi doručujícího orgánu ohledně upozornění adresáta na uložení písemnosti, nemá-li domovní schránku, tuto otázku soud pokládá za irelevantní, neboť nemá žádnou vazbu na konkrétní upozornění na uložení platebního výměru. Nadto lze takovou metodiku snadno dovodit, ostatně i zástupce žalobce během jednání uváděl, kde by bylo možné výzvu zanechat. Typicky se bude jednat o vylepení výzvy na vhodné místo (domovní dveře; místo, kde se nacházejí další domovní schránky v téže budově; vývěska – nástěnka aj.), její podstrčení pod dveřmi, předání sousedům, zanechání na recepci apod. (srov. komentář k § 46 odst. 2 daňového řádu v BAXA, J. et alia. Daňový řád: Komentář. Systém ASPI. Wolters Kluwer).
13. Co se pak týče otázek na konkrétní okolnosti upozornění na uložení platebního výměru (kde bylo zanecháno a zda vůbec), s ohledem na to, že od doručování platebního výměru uplynulo více než 7 let a zanechání výzvy k vyzvednutí zásilky představuje častou a rutinní činnost poštovního doručovatele, má soud za to, že by příslušná doručovatelka nebyla s to vypovídat k věci v potřebné míře detailu, resp. lze důvodně předpokládat, že by si na dané doručování nevzpomněla vůbec.
Posouzení žaloby soudem
14. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].
15. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
16. Podle § 44 odst. 4 daňového řádu písemnost určená do vlastních rukou adresáta se doručuje přímo adresátovi. Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, na adrese pro doručování zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.
17. Podle § 46 odst. 2 daňového řádu v upozornění na uložení písemnosti, které se vkládá do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo, se adresát vyzve k převzetí písemnosti a dále se v něm uvede označení správce daně, jehož písemnost je doručována, komu je doručováno, kde a od kterého dne a v jakých hodinách je písemnost připravena k vyzvednutí; současně se adresát písemně poučí o právních důsledcích jejího nevyzvednutí.
18. Podle § 47 odst. 2 daňového řádu nevyzvedne-li si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
19. Podle § 92 odst. 5 daňového řádu správce daně prokazuje a) oznámení vlastních písemností, b) skutečnosti rozhodné pro užití právní domněnky nebo právní fikce […].
20. Podle § 109 odst. 4 daňového řádu odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.
21. Podle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo bylo podáno po lhůtě.
22. Soud se plně ztotožňuje se závěrem žalovaného, že platební výměr byl žalobci doručen fikcí v souladu se zákonem, což žalovaný a prvostupňový orgán v souladu s § 92 odst. 5 písm. a) a b) daňového řádu prokázali. Platební výměr tak byl žalobci doručen fikcí dne 29. 1. 2018 a doručení zástupci žalobce dne 12. 7. 2023 je irelevantní. Odvolání žalobce podané dne 26. 7. 2023 je tudíž zjevně podané po 30denní lhůtě pro podání odvolání (§ 109 odst. 4 daňového řádu), odvolání bylo po právu zamítnuto a odvolací řízení zastaveno [§ 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu].
23. Soud konstatuje, že na doručence (obálce) platebního výměru prvostupňový orgán coby odesílatel zaškrtl Nevracet, vložit do schránky, uložit 10 dnů. V sekci Prohlášení doručujícího orgánu je zaškrtnuto pole Adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky (písemnosti) a bylo zanecháno poučení a pole Zásilka (písemnost) byla připravena k vyzvednutí dne s vyplněným datem 18. 1. 2018. Soud zdůrazňuje, že je odtržena část doručenky Výzva a poučení. Na zadní straně obálky je otisk razítka Adresát nemá schránku a je zaškrtnuto pole Protože zásilka nebyla vyzvednuta do 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, vrací se správci daně dne s vyplněným datem 30. 1. 2018 a poznámkou neznámý.
24. Soud má za to, že doručenka je řádně vyplněna, neobsahuje žalobcem sugerované rozpory a nevzbuzuje tedy žádné pochybnosti o svém obsahu. Jestliže je na obálce uvedeno, že adresát nemá schránku a je neznámý, neznamená to, že mu nebylo vůbec možné zanechat upozornění na uložení písemnosti, tj. útržek Výzva a poučení. Z § 44 odst. 4 a § 46 odst. 2 daňového řádu vyplývá, že takovému adresátu doručující orgán zanechá upozornění na jiném vhodném místě. Ze zákona nevyplývá, že by na doručence (obálce) musel být specifikován způsob zanechání upozornění na jiném vhodném místě. Ze skutečnosti, že součástí doručenky není útržek Výzva a poučení, bez dalšího vyplývá, že jej doručující orgán na jiném vhodném místě zanechal. Konkrétní způsob jeho zanechání je přitom nerozhodný. Lze dodat, že zamítnutí návrhu na výslech příslušné poštovní doručovatelky soud vypořádal výše, v rámci části věnující se jednání.
25. Soud dále akcentuje, že žalobce nepopřel, že předmětná adresa byla řádně hlášenou adresou jeho trvalého pobytu (v dané době nebyl občanem ČR), ani to, že neměl poštovní schránku. Žalobce neuvedl, z jakého důvodu se na předmětné adrese nezdržoval (co mu v tom bránilo – nemoc apod.), kde se tedy skutečně zdržoval, proč případně nenahlásil změnu adresy trvalého pobytu, eventuálně i proč neměl na předmětné adrese poštovní schránku. Žalobce též nezmínil žádné objektivní okolnosti (neexistující či nepřístupná budova, chybějící označení budovy atd.) bránící tomu, aby na předmětné adrese bylo možné, a to na jiném vhodném místě, zanechat upozornění na uložení písemnosti. Za této situace se tudíž jednalo o adresu, na níž mohl prvostupňový orgán v souladu se zákonem doručovat a doručující orgán zanechat výzvu.
26. Je zcela věcí adresáta, zda se na své adrese pro doručování zdržuje. Stejně tak je na jeho rozhodnutí, zda bude, či nebude mít na této adrese poštovní schránku. Jestliže adresát nemá poštovní schránku a nezdržuje se na adrese svého pobytu, vystavuje se následkům z toho plynoucím, ergo že mu bude upozornění na uložení písemnosti zanecháno na jiném vhodném místě, že nastane fikce doručení, že se o doručované písemnosti dozví až s časovým odstupem a že to pro něj bude mít závažné důsledky, v daném případě nemožnost brojit proti platebnímu výměru odvoláním.
27. Soud přisvědčuje žalovanému, že na projednávanou věc je přiléhavý jím citovaný rozsudek sp. zn. 6 Af 68/2016, který se zabýval srovnatelnou situací a na základě obdobných argumentů dospěl k totožným závěrům. Rozsudek sp. zn. 2 Afs 69/2012 naopak není na projednávanou věc přenositelný, neboť jsou zde skutkové odlišnosti – tamějšímu žalobci byl do schránky sice vhozen útržek Výzva a poučení, na doručence ovšem nebylo v sekci Prohlášení doručujícího orgánu zaškrtnuto pole, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení. V projednávaném případě toto pole na doručence zaškrtnuto bylo. Rozsudek sp. zn. 6 Afs 231/2020 pak akcentuje znění poučení na útržku Výzva a poučení, žalobce ovšem rozporoval jeho zanechání na jiném vhodném místě, nikoli nedostatečnost či vadnost poučení. Z obálky platebního výměru vyplývá, že se jedná o standardizovanou obálku a doručenku, jež na útržku Výzva a poučení obsahuje řádné poučení o důsledcích nevyzvednutí písemnosti dle § 46 odst. 2 daňového řádu.
Závěr
28. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
29. Protože žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 21. července 2025
Milan Tauber v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.
