Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje .
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen k rukám jejího zástupce Mgr Karla Nejtka, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla blanketní kasační stížností shora označený rozsudek Městského soudu v Praze, jímž městský soud zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2021, č.j. 15301/21/5200‑11434‑707700.
[2] Stěžovatelka podala kasační stížnost, aniž by uhradila soudní poplatek. Nejvyšší správní soud ji proto usnesením ze dne 20. 12. 2023, č. j. 3 Afs 292/2023 ‑ 15, k úhradě soudního poplatku vyzval a stanovil jí k tomu lhůtu 15 dnů od doručení tohoto usnesení. V usnesení stěžovatelku rovněž poučil o následcích, které nastanou, nezaplatí‑li soudní poplatek nebo zaplatí‑li jej pozdě.
[3] Podle § 47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích soud vyzve poplatníka k zaplacení poplatku, nebyl‑li tento poplatek zaplacen společně s podáním kasační stížnosti, a určí mu k tomu lhůtu alespoň 15 dnů; výjimečně může určit lhůtu kratší. Podle stejného ustanovení soud po marném uplynutí této lhůty řízení zastaví, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[4] Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím zvoleného zástupce do jeho datové schránky dne 22. 12. 2023 (viz doručenka na č. l. 16 spisu Nejvyššího správního soudu). Poslední den stanovené patnáctidenní lhůty tak připadl na sobotu dne 6. 1. 2024. Podle § 40 odst. 3 věty první s. ř. s. platí, že připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V dané věci tedy poslední den lhůty připadl na pondělí 8. 1. 2024. Stěžovatelka v této lhůtě soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil a učinila tak až ke dni 9. 1. 2024 (viz záznam o složení na č. l. 34). Tato skutečnost je zřejmá také ze stěžovatelkou doloženého potvrzení o platbě (viz č. l. 32), z něhož vyplývá, že platba za soudní poplatek byla z účtu zástupce stěžovatelky odepsána a zaúčtována dne 9. 1. 2024.
[5] Stěžovatelka v uvedené lhůtě (do 8. 1. 2024 včetně) soudní poplatek nezaplatila a ani nepožádala o osvobození od soudního poplatku. Lhůta k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost tak marně uplynula v pondělí dne 8. 1. 2024.
[6] Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti v souladu s poučením, kterého se stěžovatelce dostalo ve výzvě k zaplacení soudního poplatku, zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. a ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. K zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty (až 9. 1. 2024, kdy byla částka 5 000 Kč připsána na účet Nejvyššího správního soudu) se dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nepřihlíží.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
[8] Podle § 10 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Ve smyslu § 9 odst. 8 zákona o soudních poplatcích se nesplněním poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě stal návrh neúčinným a poplatková povinnost zanikla. Pozdním zaplacením soudního poplatku tak vznikl stěžovatelce přeplatek, který se jí vrací, ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, čj. 9 As 195/2019 ‑ 20, bod 8, a z 5. 12. 2019 čj. 7 As 357/2019 ‑ 14, bod 9).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 11. ledna 2024
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu
