31 Af 2/2025 - 61 | Danovykonzultant.cz

Číslo jednací:	31 Af 2/2025 - 61
Soud:	Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí:	7. 8. 2025
Kategorie:	Daň z příjmů

Celé znění judikátu:

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobkyně: ACR Design, s.r.o., IČ 47306378

se sídlem Krkonošská 186, 543 01 Vrchlabí

zastoupená JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem

se sídlem Palackého 151/10, 796 01 Prostějov

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství

se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2025, č. j. 2731/25/5200-11434-713082,

takto:

Žaloba se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

Žalobkyně napadla žalobou podle § 65 a násl. soudního řádu správního (s. ř. s.), v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým žalovaný jako odvolací orgán podle § 114 odst. 1 daňového řádu (d. ř.) zamítl odvolání žalobkyně proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj (správce daně) ze dne 19. 6. 2023, č. j. 1308930/23/2714-50524-608101, kterým byla žalobkyni doměřena daň z příjmů z právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vyšší o částku 168 720 Kč a současně žalobkyni vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 33 744 Kč.

II. Žaloba

Žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí s tím, že sporné provize vyplácené společnosti Motorsport, spol. s r. o., představují daňově uznatelné výdaje dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (zákon o daních z příjmů). Tvrdila, že v daňovém řízení prokázala jejich existenci, úhradu i věcnou a časovou souvislost s podnikatelskou činností a příjmy za rok 2019. Výdaj na provize vyplácené spol. Motorsport proto měl být posouzen jako daňově uznatelný výdaj ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Spolupráce žalobkyně se spol. Motorsport započala již v roce 2004. Smluvní vztah se společností Škoda Auto a.s. měla tehdy pouze spol. Motorsport; žalobkyně byla pouze subdodavatelem, protože neměla dostatečné reference pro to, aby se mohla o uzavření smluvního vztahu se Škoda Auto a. s. ucházet. Díky spol. Motorsport žalobkyně získala možnost spolupráce se společností Škoda Auto a. s. alespoň z pozice subdodavatele.
V roce 2010 žalobkyně začala budovat vlastní přímou spolupráci se spol. Škoda Auto a. s. Spol. Motorsport zůstávala i nadále přímým dodavatelem spol. Škoda Auto a. s. v oblasti optické přípravy. V tomto roce se však žalobkyně přestěhovala do prostor společnosti Škoda Auto a. s. a začala společnosti Škoda Auto a. s. na přímo poskytovat služby jdoucí nad rámec služeb poskytovaných spol. Motorsport, jako jsou například převozy vozidel či pneuservisní a mechanické práce. Tyto zakázky žalobkyně získala bez přispění spol. Motorsport, proto jí v této souvislosti neplatila žádnou provizi.
V roce 2015 žalobkyně vyhrála výběrové řízení na dodavatele společnosti Škoda Auto, a. s. K tomuto úspěchu jí významně pomohla právě spol. Motorsport. Kromě téměř 11leté spolupráce, v rámci které žalobkyně získávala potřebné know-how, tato pomoc spočívala v poskytnutí referencí a informací o nastavení obchodních vztahů se Škoda Auto a. s. Především se ale spol. Motorsport jako dosavadní dodavatel spol. Škoda Auto a.s. rozhodla výběrového řízení nezúčastnit a tím přenechat své místo žalobkyni.
Tato pomoc ze strany spol. Motorsport byla podmíněna uzavřením Smlouvy o zprostředkování ze dne 1. září 2015, na jejímž základě žalobkyně vyplácela spol. Motorsport 5% provizi jakožto odměnu za to, že žalobci zprostředkovala a svým jednáním (resp. zdržením se jednání) umožnila tuto obchodní příležitost.
Protože díky přispění spol. Motorsport trvala obchodní spolupráce mezi žalobkyní a společností Škoda Auto a. s. i v roce 2019, byla tato provize vyplácena i v roce 2019, ovšem pouze z těch zakázek, které byly získány díky počátečnímu přispění spol. Motorsport. Tyto skutečnosti žalobkyně v daňovém řízení prokázala.
Po výběrovém řízení v roce 2015 následovala další výběrová řízení, na jejichž základě žalobkyně od roku 2015 opakovaně každé tři roky potvrzuje své postavení u společnosti Škoda Auto a. s. Není však pravdou, že by spol. Motorsport na tomto úspěchu v dalších výběrových řízeních neměla podíl. Plnění, které poskytla žalobci v návaznosti na výběrové řízení v roce 2015, mělo přesah i do následujících let. Bez počátečního přispění spol. Motorsport a bez vzdání se jejího postavení u Škoda Auto a.s., by žalobkyně své první výběrové řízení v roce 2015 ani v dalších letech (2018) pravděpodobně neměla šanci vyhrát a neměla by poté ani šanci pokračovat v budování obchodních vztahů se spol. Škoda Auto a. s.
Žalovaný dostatečně nezohlednil čestné prohlášení spol. Motorsport. Opomenul také rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který v obdobné situaci daňovou uznatelnost nákladu na provizi potvrdil. Žádné z žalovaným odkazovaných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se ve skutkových okolnostech nepřibližuje nyní řešené věci.
V situaci, kdy byl výsledek každého dalšího výběrového řízení navázán na počáteční úspěch žalobkyně v roce 2015 a na dodržení dohody se spol. Motorsport, která se mimo jiné zavázala neúčastnit se budoucích výběrových řízeních, je zjevné, že bez přispění spol. Motorsport by žalobkyně příjmy z optické přípravy vozidel pro společnost Škoda Auto a. s. nezískala. Proto výběrové řízení v roce 2018 nemohlo způsobit narušení věcné a časové souvislosti mezi výdajem na tuto provizi a příjmy žalobkyně. Orgány finanční správy nemohou zasahovat do práva daňových subjektů na svobodné uspořádání soukromoprávních vztahů.
Závěrem žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 1 Afs 41/2012, ze kterého vyplývá, že úhrada provize za obdobný typ plnění, jaké poskytla spol. Motorsport žalobkyni, nepředstavuje nestandardní obchodní nastavení, které by mohlo být v rozporu s veřejným zájmem. Tato provize, je-li průběh obchodní transakce hodnověrným způsobem vylíčen a podložen (jako tomu bylo v nyní řešené věci), je způsobilá být daňově uznatelným výdajem. Je přitom nerozhodné, zda si smluvní strany sjednají jednorázovou provizi nebo opakovanou provizi v souvislosti s opakujícími se zakázkami.

III. Vyjádření žalovaného

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se věcně vypořádal se vznesenými námitkami.
Žalovaný neshledal bezprostřední souvislost mezi provizemi vyplacenými žalobkyní společnosti Motorsport, spol. s r. o., v roce 2019 na základě smlouvy z roku 2015 a příjmy generovanými v témže roce. Žalobkyně tvrzenou vazbu neprokázala. Příjmy za rok 2019 byly podle žalovaného výsledkem výběrového řízení z roku 2018, nikoliv z roku 2015.
Podle žalovaného nelze za rozhodující faktor úspěchu žalobkyně ve výběrovém řízení v roce 2018 považovat jednání společnosti Motorsport v roce 2015. Stěžejním důvodem pokračování obchodní spolupráce se společností Škoda Auto a.s. byla přímá zkušenost s kvalitou služeb žalobkyně, nikoliv zprostředkované reference. Provize vyplacené společnosti Motorsport tak neměly faktický dopad na příjmy v roce 2019 a nebyly daňově uznatelné dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Čestné prohlášení společnosti Motorsport ze dne 15. 5. 2023, v němž deklaruje dohodu s žalobkyní o neúčasti ve výběrovém řízení v roce 2014 výměnou za provize, žalovaný nezpochybnil. Nicméně prohlášení podle něj neprokazuje daňovou účinnost provizí vyplacených v roce 2019 dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, neboť osvědčuje pouze existenci dohody, nikoliv přímou souvislost s příjmy v daném zdaňovacím období.
Žalovaný odmítl, že by došlo k nepřiměřenému zásahu do práv žalobkyně na svobodné uspořádání soukromoprávních vztahů, a zdůraznil, že respektuje autonomii vůle smluvních stran. Ujednání o provizích ve smlouvě ze dne 1. 9. 2015 však musí být posuzována z pohledu daňového práva, konkrétně dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Skutečnost, že byla sjednána povinnost hradit provizi, sama o sobě nezakládá daňovou účinnost těchto nákladů.
Žalovaný označil jím citovanou judikaturu za aplikovatelnou, ačkoliv připustil skutkové odlišnosti dané atypičností případu žalobkyně. Rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2012, na který odkázala žalobkyně, se týkal jednorázové provize bezprostředně navazující na uzavření smlouvy, zatímco v projednávané věci šlo o měsíční provize vyplácené s několikaletým odstupem, bez přímé a bezprostřední souvislosti s příjmy v kontrolovaném zdaňovacím období.

IV. Posouzení věci krajským soudem

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního soudního řádu správního v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 51 s. ř. s.
Žaloba není důvodná.
Skutkové okolnosti posuzované věci nebyly mezi stranami sporné. Proto je možné pro účely odůvodnění rozsudku pouze stručně shrnout, že žalobkyně v roce 2019 poskytla spol. Motorsport plnění v celkové výši 756 833 Kč. Jednalo se o provize sjednané ve Smlouvě o zprostředkování ze dne 1. 9. 2015. Předmětem této smlouvy byl závazek spol. Motorsport jako zprostředkovatele, že bude žalobkyni nabízet a zprostředkovávat příležitosti k prodeji služeb optické přípravy vozů. Správce daně v rámci daňové kontroly daně z příjmů právnických osob ve zdaňovacím období roku 2019 zpochybnil, že tento náklad je nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů v roce 2019 ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Dodatečným platebním výměrem doměřil žalobkyni daň, jak bylo rekapitulováno shora. Žalobkyně napadla odvoláním kontrolní zjištění vztahující se k nákladům na provize spol. Motorsport za období r. 2019 ve výši celkem 698 143 Kč. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobkyně zamítl a dodatečný platební výměr potvrdil.
Podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů platí, že základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.
Podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů platí, že výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.
Nejvyšší správní soud judikoval, že daňovým výdajem je takový výdaj, který má souvislost s byť i jen očekávanými příjmy. Zmíněná souvislost znamená, že bez vynaložení uvedených nákladů by podnikatel očekávané příjmy vůbec nezískal, či ani neměl možnost získat. Nutno je vždy proto vážit, zda faktický výdaj buď přinese příjem (zisk), nebo jej do budoucna zajistí anebo alespoň napomůže příjmy již dosažené dřívější činností daňovému subjektu udržet (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 2. 2009, č. j. 1 Afs 132/2008-82).
Žalobkyně přitom nesla důkazní břemeno stran prokázání toho, že jí uplatňovaný výdaj slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Bylo přitom její povinností snést k prokázání této skutečnosti důkazy natolik přesvědčivé a dostatečné, aby z nich šlo tuto skutečnost zjistit s dostatečnou mírou jistoty a bez vážných pochybností (srov. rozsudky NSS ze dne 16. 1. 2020, č. j. 8 Afs 23/2018-37, nebo ze dne 23. 4. 2020, č. j. 7 Afs 440/2018-63).
Žalovaný – stejně jako správce daně – dospěl k závěru, že mezi posuzovanými výdaji, které mají původ ve Smlouvě o zprostředkování, uzavřené v roce 2015, a příjmy ve zdaňovacím období 2019 neexistuje přímý a bezprostřední vztah; z důvodu absence věcné a časové souvislosti tak nelze tyto výdaje uznat jako daňově účinné náklady podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Krajský soud se s tímto posouzením věci žalovaným a finančním úřadem ztotožnil; odkazuje přitom na odůvodnění jejich rozhodnutí v posuzované věci. Je vysoce pravděpodobné, že díky spolupráci se spol. Motorsport při plnění zakázek pro spol. Škoda Auto a. s. získala žalobkyně know-how, zkušenosti a potřebné reference, aby se mohla v roce 2015 sama zúčastnit výběrového řízení na dodavatele spol. Škoda Auto a. s. Díky přispění spol. Motorsport pak také toto výběrové řízení vyhrála, k čemuž mohlo přispět i to, že spol. Motorsport jako nejvýznamnější konkurent žalobkyně se výběrového řízení neúčastnila. Jeví se proto jako zcela ekonomicky opodstatněné, že za toto přispění žalobkyně spol. Motorsport vyplácela provizi sjednanou ve Smlouvě o zprostředkování z r. 2015.
Je pak relevantní argument žalobkyně, že i v roce 2018 v dalším periodickém výběrovém řízení uspěla právě díky dřívějšímu přispění spol. Motorsport. Současně je ale nutno přitakat žalovanému, že pro období následující po výběrovém řízení v r. 2018 již plnění poskytované spol. Motorsport ztrácí onen judikaturou požadovaný přímý a – to především – bezprostřední vztah k příjmům generovaným žalobkyní ve zkoumaném zdaňovacím období roku 2019. Krajský soud souhlasí s žalovaným, že právě výběrovým řízením v roce 2018 došlo k „přetržení“ tohoto bezprostředního vztahu, jakkoli zde je jistá – avšak nikoli bezprostřední – souvislost příjmů v r. 2019 s výdaji na provize na základě smlouvy z r. 2015 mohla zůstat. Krajský soud však souhlasí s tím, že v rámci výběrového řízení v r. 2018 již žalobkyně vystupovala s vlastní nejméně tříletou historií dodavatele společnosti Škoda Auto a. s. Ta tak měla vlastní a nezprostředkovanou zkušenost s žalobkyní na pozici dodavatele služeb. Tato vlastní zkušenost byla jistě významnějším faktorem pro rozhodování ve výběrovém řízení než zprostředkovaná reference od předchozího dodavatele, tedy spol. Motorsport, v předchozím výběrovém řízení.
Nedůvodná je námitka žalobkyně, že orgány finanční správy neuznáním výdaje a doměřením daně zasáhly do jejího práva na svobodné uspořádání soukromoprávních vztahů. Právo svobodně uspořádat své soukromoprávní vztahy nebylo žalobkyni nijak upřeno. Uplatňování práva soukromého a práva veřejného jsou na sobě vzájemně nezávislé. Posouzení daňové účinnosti výdaje je otázkou veřejnoprávní, jakkoli jde o posouzení výdaje, který má svůj základ v soukromém právu. Žalobkyně může své soukromoprávní vztahy nastavit jakkoli; musí ale počítat s tím, že jejich dopad do daňové sféry může být podroben kontrole, a především také jisté korekci ze strany orgánů finanční správy, jak se stalo v posuzovaném případě. Musí tedy počítat i s tím, že svobodně zvolené uspořádání soukromoprávních vztahů může pro ni mít nepříznivý dopad v oblasti daní.
Pokud jde o odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 1 Afs 41/2012, pak v této věci bylo předmětem sporu unesení důkazního břemene daňovým subjektem, resp. správcem daně. Jednalo se o skutkově odlišnou situaci, kdy daňový subjekt uzavřel smlouvu o zprostředkování, kdy se zprostředkovatel zavázal vyvíjet činnost směřující k uzavření kupní smlouvy daňovým subjektem; jednalo se tedy o plnění jednorázové povahy, za což byla také uhrazena jednorázová provize. NSS zde dospěl k závěru, že daňový subjekt unesl prvotní důkazní břemeno ohledně souvislosti výdaje na provizi s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, a naopak správce daně neunesl důkazní břemeno stran důvodných pochybností. Z odkazovaného rozhodnutí tak nelze zobecnit žádné závěry, které by byly relevantní pro nyní souzenou věc.
V posuzované věci žalobkyně ovšem také sporovala unesení důkazního břemene správcem daně. Platí, že daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních (§ 92 odst. 3 d. ř.). Naproti tomu správce daně prokazuje skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem (§ 92 odst. 5 písm. c) d. ř.).
Krajský soud neshledal námitku neunesení důkazního břemene správcem daně důvodnou. Správce daně ve Výzvě k prokázání skutečností ze dne 21. 12. 2022, č. j. 1921064/22/2713-60564-606561, vyjádřil pochybnost, že náklady na provize spol. Motorsport byly vynaloženy v souladu s § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Tuto pochybnost opřel o listiny doložené dříve v rámci daňové kontroly žalobkyní, konkrétně o objednávku od Škoda Auto a. s. na optickou přípravu vozidel pro rok 2019 dle nabídky č. SK 2018000060 ze dne 31. 1. 2018 a jednacího protokolu ze dne 29. 10. 2018. Z těchto listin správce daně zjistil, že žalobkyně sama na základě vlastní nabídky ve výběrovém řízení získala zakázku na optickou přípravu vozidel pro r. 2019. Jedná se o stěžejní skutečnost, o níž ve výsledku správce daně i žalovaný opřeli posouzení výdaje na provize spol. Motorsport jako daňově neúčinného. Již na základě zmíněných listin, předložených žalobkyní, pak správci daně vznikly důvodné pochybnosti. Správce daně tak své důkazní břemeno unesl.
Další výhrady k dokazování vznesla žalobkyně v souvislosti s posouzením čestného prohlášení spol. Motorsport ze dne 17. 4. 2023 o tom, že se spol. Motorsport v roce 2014 záměrně nepřihlásila do výběrového řízení Škoda Auto a. s. č. SK 2014 001457, čímž vědomě přenechala účast ve výběrovém řízení, včetně případné vyhrané zakázky, žalobkyni. K tomu došlo na základě vzájemné dohody oproti závazku žalobkyně k vyplácení provize. Žalobkyně namítala, že žalovaný toto čestné prohlášení bagatelizoval. Krajský soud však shledal, že tato výtka není opodstatněná. Žalovaný se hodnocením čestného prohlášení zabýval v bodech 43 až 49 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Vyhodnotil, že obsah čestného prohlášení koresponduje se skutečnostmi tvrzenými žalobkyní, nemá však vliv na posouzení otázky daňové účinnosti nákladů na provize vyplácené v roce 2019. Krajský soud považuje tento závěr za správný. Obsah čestného prohlášení se skutečně vztahuje k výběrovému řízení konanému v r. 2015 a ke spolupráci spol. Motorsport a žalobkyně v období tomuto výběrovému řízení předcházejícím. Nic však nevypovídá o okolnostech výběrového řízení v r. 2018 a nelze z něj dovodit žádné skutečnosti relevantní ke zdaňovacímu období r. 2019. Z čestného prohlášení nevyplývá skutečnost, že by se spol. Motorsport záměrně nepřihlásila také do výběrového řízení konaného v r. 2018; neprokazuje tak tvrzení žalobkyně o závazku spol. Motorsport neúčastnit se budoucích výběrových řízení, vyjma toho v r. 2015.

V. Závěr a náklady řízení

Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že žalobní námitky nejsou důvodné; protože neshledal ani vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, zamítl žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku řízení náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly. Krajský soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro

zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 7. srpna 2025

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje E. S.