Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti shora uvedenému rozsudku, jímž Městský soud v Praze dospěl k závěru, že stěžovatel nedostatečně prokázal spojení osob, a to pro absenci zkoumání daňového účelu spojení, čímž mělo být získání daňové výhody, a tudíž rozhodnutí stěžovatele zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[2] Dne 21. 6. 2024 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, jímž stěžovatel vzal svoji kasační stížnost v plném rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (viz § 37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah podání za to, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, a dané podání má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje.
[4] V souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl‑li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo‑li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě se však ani o jednu z těchto situací nejedná. Nejvyšší správní soud tedy dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).
V Brně dne 27. června 2024
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu
