Celé znění judikátu:
žalobce: V. M.
zastoupený daňový poradcem Ing. Františkem Mejtou
sídlem tř. Národní svobody 33, 397 01 Písek
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Pardubický kraj, IČ 72080043
sídlem Boženy Němcové 2625, 530 02 Pardubice
v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu
takto:
- Postup Finančního úřadu pro Pardubický kraj, spočívající ve vydání výzvy ke zjednání nápravy č. j. 925419/22/2809-50522-609154, doručené žalobci dne 30. 4. 2022, a ve vydání vyrozumění o neúčinnosti podání ze dne 23. 5. 2022, č. j. 1128841/22/2809-50522-609154, byl nezákonným zásahem a žalovanému se zakazuje vycházet z této výzvy a z tohoto vyrozumění.
- Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Ing. Františka Mejty, daňového poradce, náklady řízení ve výši 8.800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
- Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu, tj. Finančního úřadu pro Pardubický kraj, domáhal v řízení vedeném podle ust. § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), poskytnutí soudní ochrany před nezákonným zásahem, který spatřoval v následujících skutečnostech:
- Jak vyplývá ze správního spisu, a ostatně to ani oba účastníci tohoto soudního řízení nezpochybnili, dne 31. 3. 2022 žalobce podal daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021, v němž vyčíslil daňový přeplatek, a současně s tímto podáním podal žalobce žádost o vrácení přeplatku na této dani. Na tuto žádost reagoval žalovaný výzvou doručenou zástupci žalobce dne 30. 4. 2022, č. j. 925419/22/2809-50522-609154, v němž žalobce vyzval ke zjednání nápravy dle § 155a odst. 4 zákona č. 280/2009, daňový řád, v platném znění (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“), přičemž tato náprava měla spočívat v tom, aby žalobce určil k vrácení vratitelného přeplatku jeden z účtu u poskytovatelů platebních služeb uvedených při registraci uvedené daně a aby současně upřednostnil účet vedený u poskytovatelů platebních služeb v České republice. Na tuto výzvu žalobce reagoval sdělením, že disponuje pouze bankovním účtem, který nemá povinnost registrovat, protože jej nepoužívá pro svou podnikatelskou činnost a nemá na něm ani soustředěny peněžní prostředky z této činnosti. Poté žalovaný vydal podle § 74 odst. 4 daňového řádu dne 23. 5. 2022, č. j. 1128841/22/2809-50522-609154, vyrozumění o neúčinnosti podání (dále jen „vyrozumění“), tj. žádosti žalobce k vrácení zmíněného přeplatku, ve které žalobce požádal správce daně o vrácení vratitelného přeplatku zmíněné daně na účet X/0600 uvedený u MONETA Money Bank a. s. V tomto vyrozumění tuto neúčinnost žádosti žalobce o vrácení přeplatku na zmíněný účet spatřoval žalovaný v tom, že žalobce v podstatě nesplnil uvedenou výzvu ke zjednání nápravy a neurčil správci daně jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedený při registraci zmíněné daně, přičemž žalovaný vycházel z ustanovení § 155h odst. 3 daňového řádu, podle něhož daňový subjekt registrovaný u správce daně je povinen určit k vrácení vratitelného přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedených při registraci a současně je povinen upřednostnit účet vedený u poskytovatelů platebních služeb v České republice, uvedl-li ho při registraci. Žalobce proti výše zmíněnému postupu podal předmětnou žalobu, přičemž vyslovil názor o tom, že zmíněný postup je nezákonný, protože žalobce nemohl splnit pokyn uvedené ve zmíněné výzvě, jelikož při registraci této daně žádný účet neuvedl a disponuje pouze bankovním účtem, který nemá povinnost registrovat, neboť ho při své podnikatelské činnosti nepoužívá a nemá na něm peněžní prostředky soustředěné z této činnosti. Žalobce současně odkázal i na informaci, uvedenou na stránkách www.https://www.financnisprava.cz/cs/financnisprava/novinky/novinky-2017, v němž je pro daňové subjekty uvedena informace, že pokud v souvislosti s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku nemá daný subjekt účet, který by splňoval podmínky pro registraci, a pokud nemá u správce daně registrován účet, tak v žádosti o vrácení přeplatku může daňový subjekt uvést jakýkoliv účet a na ten bude přeplatek vrácen.
- Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, stěžejní spornou otázkou mezi žalobcem a žalovaným je posouzení otázky, zda žalovaný v dané věci postupoval správně, pokud žalobci nevrátil přeplatek na dani z příjmu fyzických osob, jestliže žalobce ani na výzvu dle § 155a odst. 4 daňového řádu neoznámil správci daně za účelem vrácení přeplatku číslo bankovního účtu uvedeného při registraci.
- Podle ust. § 155a odst. 2 písm. a) daňového řádu vratitelný přeplatek vrací správce daně bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb určený daňovým subjektem.
- Podle ust. § 155a odst. 3 daňového řádu je-li daňový subjekt u správce daně registrován, je povinen určit vrácení vratitelného přeplatku jeden z účtu u poskytovatelů platebních služeb uvedený při registraci; přitom je povinen upřednostnit účet vedený u poskytovatele platebních služeb v České republice.
- Podle ust. § 155a odst. 4 daňového řádu nesplnil-li daňový subjekt povinnost dle odstavce 3, vyzve jej správce daně ke zjednání nápravy.
- Podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmu, vzor přihlášky k registraci pro fyzické osoby je uveden v příloze č. 7 v této vyhlášce. Podle přílohy č. 7 bod 15 Pokynů k vyplnění přihlášky k registraci pro fyzické osoby cit. vyhlášky: „Čísla účtů u poskytovatelů platebních služeb vyplníte všechna čísla účtů, na nichž jsou soustředěny prostředky z Vaší podnikatelské činnosti.“
- Z citované právní úpravy vyplývá, že povinnost uvést při registraci číslo bankovního účtu dopadá na osobu, která je daňovým subjektem podléhajícím registraci a zároveň disponuje bankovním účtem, na němž jsou soustředěny prostředky z jeho podnikatelské činnosti. Z toho vyplývá, že pokud žalobce, jak tvrdil v průběhu správního řízení a v žalobě, nedisponoval bankovním účtem, na němž by soustředil prostředky z podnikatelské činnosti, nemohl při registraci ani v rámci případného doplnění registrace číslo účtu, tak jak jej chápe §155a odst. 3 daňového řádu, uvést. Tento závěr vyslovil již i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 8. 2022, č. j. 4 Afs 35/2022 - 39, v obdobné věci, přičemž v této souvislosti ve vztahu k uvedené výzvě ke zjednání nápravy NSS v tomto rozsudku uvedl: „Jestliže stěžovatel nemohl účet uvedený při registraci uvést, neboť takový neměl, nemohl jej ani správce daně vyzývat ke zjednání nápravy ve smyslu § 155a odst. 4 DŘ. Jak plyne z § 155a odst. 3 DŘ, dispozice tohoto ustanovení pracuje s předpokladem povinnosti určit krácení přeplatku jeden z účtu u poskytovatelů platebních služeb uvedených při registraci; tato dispozice však v případě stěžovatele nemohla být naplněna, neboť nedisponoval bankovním účtem uvedeným při registraci. Hypotéza § 155 odst. 4 DŘ, která předpokládá nesplnění povinnosti dle § 155a odst. 3 DŘ tak nebyla v souzeném případě naplněna.“ (srov. rozsudek NSS ze dne 10. 8. 2022, č. j. 4 Afs 35/20222-39, bod 18.). NSS poté v tomto rozsudku dospěl k závěru, se kterým se krajský soud zcela ztotožnil i v tomto případě, že „není správné, že i přes vědomí, že stěžovatel při registraci neuvedl žádný účet, trval žalovaný na tom, že tento údaj je povinnou náležitostí žádosti o vrácení přeplatku, přičemž s jeho absencí spojil následek spočívající ve vrácení přeplatku stěžovateli“ (bod 20 citovaného rozsudku).
- Krajský soud tedy dospěl v souladu s výše uvedeným právním závěrem NSS obsaženém ve výše citovaném rozsudku k závěru, že ust. § 155a odst. 3 daňového řádu ve spojení s § 155a odst. 4 daňového řádu se vztahují na situace, kdy registrovaný plátce uvedl při své registraci číslo bankovního účtu, což však v daném případě nebyl případ žalobce, tedy žalovaný nebyl oprávněn „nutit“ žalobce k výše uvedenému postupu, který vyplýval z uvedené výzvy, a žalovaný nebyl oprávněn vydat zmíněné vyrozumění o neúčinnosti žádosti žalobce o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob na účet, který žalobce uvedl v žádosti o vrácení přeplatku.
- Krajský soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno (§ 87 odst. 1 a 2 s.ř.s.).
- Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když úspěšný žalobce měl právo na náhradu nákladů řízení, přičemž byl zastoupen daňovým poradcem. Protože žádný zvláštní právní předpis výše odměny daňových poradců pro zastupování v soudním řízení nestanoví, postupoval zdejší soud při určení výše odměny obdobně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 35 odst. 2 poslední věty s.ř.s.). Žalobce měl tedy právo na náhradu odměny za právní zastupování za dva úkony jeho zástupce – převzetí zastoupení a podání žaloby [§ 11 odst. 1 a) a § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve výši 2 x 3 100 Kč /§8 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu/], tj. celkem 6 200 Kč, dále měl právo na náhradu hotových výdajů zástupce za tyto dva úkony ve výši 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Žalobce měl dále právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku, celkem činí výše náhrady nákladů řízení 8 800 Kč.
Poučení:
Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 17. října 2022
JUDr. Jan Dvořák v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje
