Celé znění judikátu:
USNESENÍ
sídlem Hvězdova 1716/2b, 143 00 Praha 4 – Nusle
proti
žalovaným: 1) Generální finanční ředitelství
sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha 1 – Nové Město
2) Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 10. 11. 2021, č. j. 72701/21/7100-10114-702346, rozhodnutím žalovaného 2) ze dne 22. 4. 2021, č. j. 15030/21/5200-10421-711070, a ze dne 22. 10. 2019, č. j. 43934/19/5200-10421-711070, a rozhodnutím Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 5. 11. 2018, č. j. 4756319/18/2102-51523-203123 a č. j. 4757734/18/2102-51523-203123,
t a k t o:
- Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 22. 10. 2019, č. j. 43934/19/5200-10421-711070, a rozhodnutím Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 5. 11. 2018, č. j. 4756319/18/2102-51523-203123 a č. j. 4757734/18/2102-51523-203123, se odmítá.
- Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
- Ve zbylém rozsahu se věc postupuje Krajskému soudu v Brně.
O d ů v o d n ě n í
1 Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou do datové schránky soudu dne 6. 1. 2022, dožaduje zrušení hned pěti rozhodnutí správních orgánů:
- dvou dodatečných platebních výměrů Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 5. 11. 2018, č. j. 4756319/18/2102-51523-203123 a č. j. 4757734/18/2102-51523-203123 (dále jen „platební výměry“), jimiž byla žalobkyni dodatečně stanovena k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2013 ve výši 564 435 Kč a současně penále ve výši 112 887 Kč a za zdaňovací období 2014 daň ve výši 736 050 Kč a penále ve výši 147 210 Kč,
- rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 22. 10. 2019, č. j. 43934/19/5200-10421-711070 (dále jen „odvolací rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta odvolání žalobkyně proti platebním výměrům a tato rozhodnutí byla potvrzena,
- rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 22. 4. 2021, č. j. 15030/21/5200-10421-711070 (dále jen „přezkumné rozhodnutí“), jímž žalovaný 2) změnil odvolací rozhodnutí tak, že jím došlo ke změně platebních výměrů tak, že za zdaňovací období 2013 činí daň 544 477 Kč a penále 108 895 Kč a za zdaňovací období 2014 činí daň 72 253 Kč a penále 14 450 Kč, a
- rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 10. 11. 2021, č. j. 72701/21/7100-10114-702346 (dále jen „odvolací přezkumné rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti přezkumnému rozhodnutí a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
2 Hned na počátku se soud musel zabývat splněním podmínek řízení, včasností žaloby i svou místní příslušností.
3 Jak bylo opakovaně vysloveno Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“), přezkumné řízení podle daňového řádu nelze chápat jako pokračování odvolacího řízení či jako řízení tvořící s odvolacím řízením jeden celek; jedná se o samostatné řízení o dozorčím prostředku, relativně nezávislé na původním správním řízení (viz např. rozsudek ze dne 16. 12. 2015, č. j. 3 Afs 99/2015‑26). Proto nezbývá než uzavřít, že žalobkyně svou žalobou napadá rozhodnutí vydaná v různých správních řízeních.
4 Vzhledem k tomu, že žalobkyně se výslovně domáhá zrušení každého ze shora označených rozhodnutí a § 69 s. ř. s. jednoznačně stanoví, kdo má být žalovaným, z čehož NSS dovodil, že soud se neřídí označením žalovaného v žalobě a odpovídá za to, že bude jednat s tím, kdo skutečně je podle zákona žalovaným (rozsudek NSS ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, publikovaný pod č. 534/2005 Sb. NSS), soud označil za žalovaného též Odvolací finanční ředitelství, jež ve smyslu § 69 s. ř. s. rozhodlo v posledním stupni v doměřovacím řízení. Žalobcem označený žalovaný 1) pak rozhodl v posledním stupni v přezkumném řízení.
5 Dále se soud musel zabývat přípustností podané žaloby. Pokud jde o odvolací rozhodnutí a platební výměry, jež jím byly k odvolání žalobkyně původně potvrzeny, žalobní lhůta pro jejich napadení běžela od 24. 10. 2019, kdy žalobkyni bylo odvolací rozhodnutí doručeno. Toto datum žalobkyně uvedla v žalobě, již původně Krajský soud v Praze projednával v řízení
sp. zn. 54 Af 44/2019, které posléze v návaznosti na zpětvzetí žaloby zastavil usnesením ze dne 22. 12. 2021, č. j. 54 Af 44/2019-96. Vzhledem k zastavení uvedeného řízení bez meritorního posouzení věci nebyla založena překážka věci rozhodnuté a zanikla též překážka litispendence, proto žalobkyně může žalobu proti (témuž) odvolacímu rozhodnutí podat znovu. Jelikož však dvouměsíční žalobní lhůta ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. uplynula v pátek dne 27. 12. 2019, jde (tentokrát již) o žalobu opožděnou.
6 Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
7 Vzhledem k jasné opožděnosti žaloby proti odvolacímu rozhodnutí (a s ním souvisejícím platebním výměrům) soud v tomto rozsahu žalobu výrokem I odmítl. Pouze pro úplnost soud dodává, žaloba podaná proti platebním výměrům, ale i proti odvolacímu rozhodnutí by musela být odmítnuta pro nesplnění procesních podmínek též podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jelikož tím, že přezkumné rozhodnutí změnilo odvolací rozhodnutí, prostřednictvím nějž též změnilo platební výměry, odpadl předmět řízení, neboť odvolací rozhodnutí ani platební výměry ve své původní podobě již neexistují (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 11. 2019, č. j. 8 Afs 361/2018-49, č. 3951/2020 Sb. NSS).
8 Protože řízení ve vztahu k žalovanému 2) bylo odmítnutím žaloby v rozsahu, v němž směřuje proti platebním výměrům a odvolacímu rozhodnutí, skončeno, soud výrokem II rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným 2). Vyšel přitom z ustanovení § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle níž v případě odmítnutí žaloby nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.
9 V návaznosti na to soud hodnotil místní příslušnost soudu ve vztahu k žalobě proti rozhodnutím vydaným v přezkumném řízení.
10 Podle § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.
11 Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
12 Odvolací přezkumné rozhodnutí bylo vydáno v přezkumném řízení, v němž v prvním stupni rozhodoval žalovaný 2), jež sídlí v Brně. Jeho působnost je celostátní, zahrnuje i město Brno, proto nelze říci, že by sídlil mimo obvod své působnosti. Současně platí, že přezkumné řízení podle daňového řádu je řízením samostatným, jež s původním řízením souvisí jen volně. Nelze proto místní příslušnost dovozovat od místní příslušnosti správního orgánu prvního stupně, jenž rozhodoval v doměřovacím řízení (srov. usnesení NSS ze dne 11. 5. 2018, č. j. Nad 80/2018-59, nebo ze dne 28. 4. 2021, č. j. Nad 73/2021-156).
13 Podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), vykonává v obvodu města Brna působnost okresního soudu Městský soud v Brně. Podle bodu 7 přílohy č. 2 téhož zákona přitom obvod Městského soudu v Brně spadá do obvodu Krajského soudu v Brně.
14 Jelikož Krajský soud v Praze zjistil, že není místně příslušný k projednání a rozhodování v této věci v rozsahu, v němž nebyla žaloba odmítnuta, rozhodl proto v souladu se shora uvedenými úvahami o postoupení věci Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému, který se žalobou proti odvolacímu přezkumnému rozhodnutí (a přezkumnému rozhodnutí) bude zabývat.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 17. ledna 2022
Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: S. P.
