Celé znění judikátu:
- V řízení o kasační stížnosti se na straně žalující pokračuje s těmito dědičkami původního žalobce S. E., jako žalobkyněmi (stěžovatelkami):
b) J. B.,
c) P. M.
- Soud vyzývá žalobkyně, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložily plnou moc udělenou jimi advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě doložily, že mají vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 4. 2022 kasační stížnost původního žalobce proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc. Podáním z 11. 5. 2023 vyrozuměl zástupce původního žalobce JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, advokát, Nejvyšší správní soud o úmrtí původního žalobce. Přípisem z 15. 1. 2024 informovala Mgr. Táňa Iliadu, jako nástupkyně JUDr. Jarmily Šléškové, soudní komisařky pověřené Okresním soudem v Šumperku k provedení úkonů řízení ve věci pozůstalosti po původním žalobci, že usnesením z 7. 11. 2023, čj. 21 D 574/2023-155, schválil Okresní soud v Šumperku dohodu dědiček o vypořádání majetku zůstavitele (původního žalobce). Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 11. 2023. Ve věci bylo také vydáno opravné usnesení z 14. 12. 2023, čj. 21 D 574/2023-171, proti kterému bylo podáno odvolání. Toto opravné usnesení se týkalo identifikace jedné z položek soupisu pozůstalosti, která v předchozím usnesení uvedena nebyla.
[2] Jelikož původní žalobce zemřel v průběhu řízení o kasačního stížnosti, musel Nejvyšší správní soud posoudit, zda je vzhledem k povaze věci možné v tomto řízení dále pokračovat (§ 107 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 239a odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, přechází daňová povinnost zůstavitele na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví. V nyní projednávané věci se jedná o přezkum v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla původnímu žalobci prominuta část pokuty, kterou mu žalovaný uložil výměrem z 25. 4. 2018 podle § 38w zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pokuta je příslušenstvím daně (§ 2 odst. 4 a 5 daňového řádu). Povaha věci v daném případě tedy umožňuje v řízení pokračovat.
[3] Usnesením z 7. 11. 2023 bylo dědičkám dědické právo pravomocně potvrzeno. Nejvyšší správní soud proto bude pokračovat v tomto kasačním řízení s dědičkami původního žalobce jako s novými žalobkyněmi (stěžovatelkami).
[4] Nejvyšší správní soud zároveň na tomto místě připomíná, že ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (§ 107 odst. 4 o. s. ř.). Nejvyšší správní soud taktéž připomíná, že tímto usnesením nijak nepředjímá, jakým způsobem případně věcně posoudí kasační stížnost původního žalobce. Nové žalobkyně jsou oprávněny vzít kasační stížnost původního žalobce zpět (§ 37 odst. 4 s. ř. s.), pro tento úkon nemusí být zastoupeny advokátem.
[5] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatelé v řízení o kasační stížnosti zastoupeni advokátem, pokud oni sami nebo jejich zaměstnanec nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Plná moc z 11. 3. 2021, na základě které JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, advokát, jednal jménem původního žalobce i v tomto kasačním řízení, mu byla udělena pouze původním žalobcem a jeho smrtí zanikla. Nejvyšší správní soud proto tuto plnou moc nemůže akceptovat i pro zastupování nových žalobkyň tímto advokátem.
[6] Dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je předpokladem pro výkon advokacie vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané
1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice.
[7] Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených důvodů vyzývá výrokem II. tohoto usnesení žalobkyně, aby v souladu s výše uvedeným ustanovením ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doložily plnou moc udělenou advokátovi nebo doložily, že mají příslušné vysokoškolské vzdělání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nebude‑li ve stanovené lhůtě vyhověno výzvě k předložení plné moci, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne.
V Brně 18. dubna 2024
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu
