Celé znění judikátu:
zastoupená advokátem JUDr. Martinem Bohuslavem
sídlem Italská 2581/67, 120 00 Praha 2 – Vinohrady
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, IČO 71214011
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno – střed
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2022, č. j. 41530/22/5200-11433-706599,
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3000 Kč z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Martina Bohuslava, advokáta.
Odůvodnění:
- Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2022, č. j. 41530/22/5200-11433-706599 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný změnil rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu – platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2014 ze dne 9. 3. 2018, č. j. 42814/18/4200-11772-507706, jímž byla žalobci na základě daňové kontroly vyměřena daň z důvodu neuznání odpočtu ve formě nákladů projektů výzkumu a vývoje.
- Podáním ze dne 21. 2. 2023 žalovaný navrhl, aby soud řízení přerušil, neboť žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě právního závěru rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2021, č. j. 10 Af 45/2019-75, jímž bylo zrušeno první rozhodnutí žalovaného v této věci, tj. rozhodnutí ze dne 9. 7. 2019, č. j. 27981/19/5200-11433-706599. Protože však uvedený zrušující rozsudek Městského soudu v Praze byl ke kasační stížnosti žalovaného zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2022, č. j. 5 Afs 269/2021-55, a věc byla Městskému soudu v Praze vrácena k dalšímu řízení k otázce výdajů na výzkum a vývoj, měl žalovaný za to, že nové rozhodnutí o žalobě, které bude vydáno pod sp. zn. 10 Af 45/2019, má podstatný význam pro projednání žaloby.
- Soud zjistil, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé, a proto usnesením ze dne 9. 5. 2023, č. j. 9 Af 2/2023-33, rozhodla předsedkyně senátu o přerušení řízení do doby ukončení soudního přezkumu původního rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2019, který je veden pod sp. zn. 10 Af 45/2019.
- Podáním ze dne 29. 1. 2024 žalovaný soudu sdělil a soud následně ověřil, že Městský soud v Praze pravomocným rozsudkem ze dne 11. 1. 2024, č. j. 10 Af 45/2019-145, podruhé zrušil první rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2019, č. j. 27981/19/5200-11433-706599, z důvodu vad řízení, což zavazuje žalovaného k vydání nového rozhodnutí. Jelikož byl ukončen soudní přezkum původního rozhodnutí žalovaného a odpadl tím důvod přerušení řízení o žalobě v této věci, předsedkyně senátu podle ustanovení § 48 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodla usnesením ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 9 Af 2/2023 že se v řízení pokračuje.
- Žalovaný v podání navrhl, aby soud žalobu odmítl. Odůvodnil to tak, že okamžikem právní moci druhého rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1.2024 se stalo zde napadané rozhodnutí ex lege neúčinným, neboť tento druhý rozsudek obsahuje právní názor odlišný od rozsudku původního. Žalovaný bude tedy vydávat ve věci nové rozhodnutí, o čemž bude soud informovat. K tomuto odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2021, č. j. 2 Afs 277/2019-26, podle něhož je existence správního rozhodnutí základní podmínkou pro to, aby soud mohl rozhodovat věcně. Napadené rozhodnutí nyní pro účely soudního přezkumu dle § 124a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, ex lege zaniklo, resp. pozbylo účinnosti, což způsobuje nedostatek podmínky řízení. Žalovaný má za to, že Městský soud v Praze by měl zvážit postup podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení.
- Žalobce doručil soudu dne 19. 2. 2024 podání, ve kterém vyjádřil svůj souhlas se žalovaným navrženým odmítnutím žaloby.
- Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
- Jak poukázal žalovaný, i podle judikatury Nejvyššího správního soudu je existence správního rozhodnutí základní podmínkou pro to, aby mohl soud rozhodovat věcně. Zde napadané rozhodnutí pozbylo účinnosti dnem nabytí právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2024, č. j. 10 Af 45/2019-145.
- Na základě shora uvedených důvodů proto soud podanou žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) pro neodstranitelný nedostatek nesplnění základní podmínky řízení, totiž existence správního rozhodnutí, odmítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.
- Výrok II. o nákladech účastníků řízení je dán ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
- Výrok III. je dán § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle nějž platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V souladu s citovaným ustanovením tak soud rozhodl, že se žalobci vrací zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 3000 Kč, když soud po ověření skutečností vedoucích k odmítnutí žaloby jednání nezahájil a žalobu usnesením odmítl.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 28. února 2024
JUDr. Naděžda Řeháková v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje V. B.
