Celé znění judikátu:
- V řízení o kasační stížnosti se na straně žalující pokračuje s těmito dědičkami původního žalobce S. E., jako žalobkyněmi (stěžovatelkami):
b) J. B.
c) P. M.
- Soud vyzývá žalobkyně, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložily plnou moc udělenou jimi advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě doložily, že mají vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 4. 2022 kasační stížnost původního žalobce proti výše nadepsanému rozsudku krajského soudu. Podáním ze dne 11. 5. 2023 vyrozuměl zástupce původního žalobce JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, advokát, Nejvyšší správní soud o úmrtí původního žalobce. Přípisem ze dne 15. 1. 2024 informovala Nejvyšší správní soud Mgr. T. I., jako nástupkyně JUDr. J. Š., soudní komisařky pověřené Okresním soudem v Šumperku k provedení úkonů řízení ve věci pozůstalosti po původním žalobci, že usnesením ze dne 7. 11. 2023, č. j. 21 D 574/2023‑155, schválil Okresní soud v Šumperku dohodu dědiček o vypořádání majetku zůstavitele (původního žalobce). Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 11. 2023. Ve věci bylo také vydáno opravné usnesení ze dne 14. 12. 2023, č. j. 21 D 574/2023‑171, proti kterému bylo podáno odvolání. Toto opravné usnesení se týkalo identifikace jedné z položek soupisu pozůstalosti, která v předchozím usnesení uvedena nebyla.
[2] Jelikož původní žalobce zemřel v průběhu řízení o kasačního stížnosti, musel Nejvyšší správní soud posoudit, zda je vzhledem k povaze věci možné v tomto řízení dále pokračovat [§ 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 239a odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, přechází daňová povinnost zůstavitele na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví. V nyní projednávané věci se jedná o přezkum v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým nevyhověl žádosti původního žalobce o vyplacení úroku z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění do 31. 12. 2020, za dobu od 28. 5. 2018 do 25. 11. 2020, kdy byl původnímu žalobci vyplacen přeplatek spočívající v prominuté části pokuty. Pokutu uložil žalovaný původnímu žalobci platebním výměrem ze dne 25. 4. 2018, č. j. 952054/18/3109‑50521‑803442, za neoznámení osvobozeného příjmu z prodeje obchodního podílu podle § 38w zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutím ze dne 27. 10. 2020, č. j. 1900871/20/3109‑50521‑810021, žalovaný 75 % uložené pokuty prominul. Pokuta i úroky jsou příslušenstvím daně (§ 2 odst. 5 daňového řádu). Povaha věci v projednávaném případě tedy umožňuje v řízení pokračovat.
[3] Usnesením ze dne 7. 11. 2023 bylo dědičkám pravomocně potvrzeno jejich dědické právo. Nejvyšší správní soud proto bude pokračovat v tomto kasačním řízení s dědičkami původního žalobce jako s novými žalobkyněmi (stěžovatelkami).
[4] Nejvyšší správní soud zároveň na tomto místě připomíná, že ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (§ 107 odst. 4 o. s. ř.). Nejvyšší správní soud taktéž připomíná, že tímto usnesením nijak nepředjímá, jakým způsobem případně věcně posoudí kasační stížnost původního žalobce. Nové žalobkyně jsou oprávněny vzít kasační stížnost původního žalobce zpět (§ 37 odst. 4 s. ř. s.), pro tento úkon nemusí být zastoupeny advokátem.
[5] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud on sám nebo jeho zaměstnanec nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Plná moc ze dne 11. 3. 2021, na základě které JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, advokát, jednal jménem původního žalobce v tomto kasačním řízení, mu byla udělena pouze původním žalobcem a jeho smrtí zanikla. Nejvyšší správní soud proto tuto plnou moc nemůže akceptovat i pro zastupování nových žalobkyň tímto advokátem.
[6] Dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, je předpokladem pro výkon advokacie vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané
1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice.
[7] Nejvyšší správní soud proto na základě výše uvedených důvodů vyzývá výrokem II. tohoto usnesení žalobkyně, aby v souladu s výše uvedeným ustanovením ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doložily plnou moc udělenou advokátovi nebo doložily, že mají příslušné vysokoškolské vzdělání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nebude‑li ve stanovené lhůtě vyhověno výzvě k předložení plné moci, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne.
V Brně 18. dubna 2024
JUDr. Radan Malík v. r.
předseda senátu
