Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení výše uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byla po dvou kolech kasačního přezkumu zamítnuta její žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného doměřujícímu stěžovatelce daň z příjmů právnických osob pro neunesení důkazního břemene ohledně dodavatele a poskytnutí deklarovaných služeb.
[2] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 28. 3. 2023 vzala stěžovatelka tuto kasační stížnost zpět. Soud proto řízení zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů.
[3] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3, věty první, citovaného zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. března 2023
JUDr. Radan Malík
předseda senátu












