Celé znění judikátu:
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. 4 Afs 250/2024 projednává kasační stížnost žalovaného (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví specifikovanému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“).
[2] Po seznámení s obsahem spisu oznámil soudce Tomáš Herc podle § 8 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), předsedovi soudu, že ve výše uvedené věci existují skutečnosti zakládající objektivní pochybnosti o jeho nepodjatosti, byť se subjektivně podjatý být necítí. Uvedl, že nemá bezprostřední vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům. Zástupce žalobkyně je však advokátem v advokátní kanceláři Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář. V posuzované věci je předmětem daňová problematika a vedoucí daňového oddělení této advokátní kanceláře je jeho blízkou přítelkyní, stejně jako její manžel (účastní se vzájemně oslav narozenin a dalších rodinných událostí). Nadto uvedl, že jako vedoucí daňového oddělení se tato jeho přítelkyně pravděpodobně podílela na přípravě některých podání obsažených v soudním spise.
[3] Předseda Nejvyššího správního soudu ve svém vyjádření ze dne 7. 1. 2025 neshledal podle § 8 odst. 1 s. ř. s. důvody k vyloučení soudce Tomáše Herce. Vztah soudce a zástupce stěžovatelky je podle něj v nyní projednávané věci skrze vedoucí daňového oddělení v advokátní kanceláři, v níž působí i zastupující advokát, natolik zprostředkovaný, že nemůže založit objektivní důvod podjatosti. Soudce se ze subjektivního hlediska necítí být podjatý. Věc byla proto postoupena podle § 8 odst. 3 in fine s. ř. s. k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu.
[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.
[6] Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům podle první věty § 8 odst. 1 s. ř. s. může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2015, č. j. Nao 90/2015-17).
[7] K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však dojde, teprve bude-li zjevné, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01). U soudce je totiž třeba vždy „vycházet primárně z toho, že se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, sp. zn. Nao 46/2010).
[8] Nejvyšší správní soud již např. v usnesení ze dne 22. 2. 2023, č. j. Nao 38/2023-46, dospěl k závěru, že pokud je jako důvod pro pochybnost o nepodjatosti soudce uváděno, že má soudce zprostředkovaný vztah k zástupci účastníka daný tím, že zástupce účastníka pouze spolupracuje s osobou, která je soudci určitým způsobem blízká, oslabuje toto zprostředkování intenzitu vztahu soudce se zástupcem účastníka řízení do takové míry, že zpravidla nebude způsobilý založit pochybnosti o podjatosti soudce. V citované věci přitom se zástupcem žalobkyně spolupracoval jako advokát dokonce syn soudkyně, o jejíž podjatosti se jednalo. Pokud nebyly dány důvody pochybovat o podjatosti soudkyně tehdy, když zástupce žalobkyně spolupracoval s jejím synem, tím spíše není v nyní posuzované věci důvod pochybovat o podjatosti soudce, pokud zástupce v posuzované věci spolupracuje s jeho dlouholetou přítelkyní.
[9] Od věci posuzované v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2024, č. j. Nao 49/2024-50, se nyní projednávaná věc liší větší vztahovou vzdáleností soudce Tomáše Herce od advokátní kanceláře zástupce stěžovatele, než jaká byla u soudce Petra Mikeše a advokátní kanceláře tamního zástupce stěžovatele (advokáta Ervína Perthena). Soudce Petr Mikeš byl sám dříve společníkem advokátní kanceláře, v níž působil Ervín Perthen. Povaha vztahu Tomáše Herce k některým advokátům advokátní kanceláře Deloitte Legal s.r.o. je sice typově podobná vztahu Petra Mikeše k Michalu Štrofovi, společníku advokátní kanceláře, jejímž společníkem byl dříve Petr Mikeš a v níž působil i Ervín Perthen. Tím, co případ Petra Mikeše odlišuje od případu Tomáše Herce, je ovšem právě skutečnost, že Petr Mikeš byl dříve delší dobu společníkem (tedy „spolumajitelem“) advokátní kanceláře, v níž působil Ervín Perthen, tedy měl k této kanceláři jako takové (a ne pouze k některým osobám v ní na vlivných pozicích působícím) dlouhodobý velmi intenzivní vztah. Takto intenzivní vztah Tomáše Herce k samotné advokátní kanceláři Deloitte Legal s.r.o. není patrný. Tento soudce má vztah toliko k osobám, které v této kanceláři působí, a stejně dobře by mohly působit v jiné advokátní kanceláři, přičemž na povahu vztahu soudce Tomáše Herce k nim by to nejspíše nemělo vliv.
[10] Nejvyšší správní soud proto neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Tomáše Herce z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2025
Karel Šimka
předseda senátu
