Co se mění a proč
Účelem zavedení zákona je, jak již jeho název napovídá, podpora činnosti startupů v České republice. Dle závěrečné zprávy z procesu hodnocení dopadů regulace k návrhu startupového zákona nejsou data pro Českou republiku co do množství startupů příliš pozitivní. Perspektivní startupy, jejich zakladatelé i kapitál často odcházejí do zahraničí, a to zejména z důvodu nedostatečného přístupu ke kapitálu v rané fázi a administrativní zátěže.
Startupový zákon nezavádí žádnou novou právní formu podnikání pro startupy. Jejich odlišení od ostatních podniků bude záviset na naplnění podmínek dle startupového zákona. Podniky, které tyto podmínky splní, se budou moci nechat zapsat do elektronického registru, který bude spravovat Agentura CzechBusiness. Registr má být z důvodu transparentnosti veřejný. Tento zápis bude rozhodující mimo jiné pro navazující uplatnění souvisejících daňových úlev. Zásadní je zmínit, že aby mohl být podnik do registru zapsán, musí splnit podmínky jednak při podání žádosti o zápis, ale rovněž musí tyto podmínky splňovat po celou dobu, po kterou je v registru evidován.
Ohledně změn v ZDP důvodová zpráva argumentuje tím, že v současné době existují v ZDP např. pravidla pro zdanění příjmů z kapitálového majetku a z prodeje cenných papírů a podílů, ale neexistuje žádný daňový instrument, který by investory motivoval k poskytování investic do podniků, resp. který by jim zvýhodnil prvotní investici. Současná právní úprava rovněž nijak nedefinuje pojem startup a žádným způsobem tyto podniky daňově nepodporuje.
V rámci ZDP se tak startupovým zákonem zavádějí dva okruhy změn. První okruh se zaměřuje na fyzické osoby, (tzv. angel investory či investory v rané fázi podnikání) kterým bude za splnění zákonných podmínek umožněno uplatnit odpočet od základu daně z titulu poskytnutí rizikové investice startupu. Druhý okruh se zaměřuje přímo na startupy (tzv. rozvíjející se podniky), a to v podobě prodloužení lhůty pro uplatnění odpočtu daňové ztráty od základu daně a rozvolnění pravidel pro odpočet daňové ztráty v případě podstatné změny vlastnické struktury podniku. Důvodová zpráva tuto změnu zdůvodňuje tím, že v rané fázi podnikání vznikají startupům často ztráty (zde myšleno daňové), které než stihnou od základu daně uplatnit, uplyne lhůta pro jejich uplatnění. U startupů je rovněž běžné, že v jejich počáteční fázi se vlastnická struktura liší od té v další fázi podnikání.
Důležité definice dle startupového zákona
Nutno podotknout, že pravidla pro nové daňové výhody v ZDP pracují s definicemi dle startupového zákona. I pro daňové posouzení je tak třeba startupový zákon znát, resp. vycházet z definic v něm uvedených.
Nejprve je vhodné uvést, jak zákon definuje startup, resp. rozvíjející se podnik. Rozvíjejícím se podnikem může být pouze právnická osoba založená podle práva České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, která vykonává nebo hodlá vykonávat podporovanou hospodářskou činnost na území České republiky prostřednictvím sídla, odštěpného závodu, pobočky nebo jiné provozovny. Tato právnická osoba musí pro zařazení do evidence splnit další podmínky, které jak již bylo uvedeno, musejí zůstat splněny po celou dobu trvání evidence:
· Podmínka právní formy: musí se jednat o kapitálovou společnost, tj. v českém právním řádu společnost s ručením omezeným či akciovou společnost, případně o jejich zahraniční ekvivalenty,
· Podmínka délky existence: status je dočasný a trvá nejdéle 8 let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku, u odvětví s dlouhým inovačním cyklem nejdéle 10 let,
· Podmínka výše obratu: roční úhrn čistého obratu je limitován částkou 250 000 000 Kč (ekvivalent 10 000 000 EUR) a posuzuje se za celé podnikatelské seskupení,
· Podmínka nerozdělení vlastních zdrojů: společnost nesmí rozdělovat zisk či poskytovat jiná plnění společníkům, zisk musí být reinvestován do společnosti,
· Podmínka nepřijetí na burze: společnost nesmí být přijata k obchodování na burze,
· Podmínka nezávislosti původu: společnost nesmí být např. dceřinou společností zavedeného koncernu či společností vzniklou účelovou přeměnou,
· Podmínka charakteru podnikání: hlavní činnost podniku musí vykazovat inovativní prvek a škálovatelnost obchodního modelu.
Zákon dále definuje osobu tzv. angel investora, neboli investora v rané fázi podnikání. Právě tento status je přímo provázán s možností fyzické osoby uplatnit odpočet od základu daně. Osoba investora nesmí být s podnikem úzce spjata, což zákon vymezuje tím, že se nesmí jednat např. o zakladatele právnické osoby, osobu blízkou, současného zaměstnance či o osoby s významným vlivem (podíl nad 30 %). Dále musí být splněno, že investor musí investovat vlastním jménem a na vlastní účet, tj. nese plně ekonomické riziko ve své vlastní majetkové sféře. V neposlední řadě musí investor učinit prohlášení, v němž musí výslovně deklarovat, že si je vědom vysoké rizikovosti své investice.
Je ale vhodné zmínit, že investor se ale může stát např. členem voleného orgánu právnické osoby (tj. jednatelem) a pobírat za výkon činnosti odměnu, která bude přiměřená jeho funkci.
Zákon dále definuje, jaké finanční toky mohou být považovány za tzv. rizikovou investici. To je zásadní právě pro daňový odpočet od základu daně angel investorů, protože do daňového odpočtu lze zahrnout jen tyto rizikové investice. Rizikovou investicí je peněžitá investice do rozvíjejícího se podniku, který je malým či středním podnikem podle unijních pravidel veřejné podpory, pokud jde o kapitálové nebo kvazikapitálové financování. Jedná se např. o vklad do základního kapitálu, příplatek mimo základní kapitál spojený s nabytím nebo navýšením podílu, ale rovněž o úvěr, zápůjčku či dluhopis, pokud jsou podřízené, konvertibilní nebo jinak ekonomicky obdobné kapitálové investice a nejsou zajištěny způsobem, který by vylučoval podnikatelské riziko investora. Vyloučenou investicí je investice, jejímž hlavním účelem není poskytnutí nového kapitálu do podniku, ale např. převzetí podniku (např. nabytím existujícího podílu či akcie od současného vlastníka) či financování odkupu vlastních podílů či akcií.
Související daňové změny
V rámci ZDP se zavádí nový § 15d, který má umožnit investorům v rané fázi podnikání uplatnit odpočet od základu daně v podobě úhrnu rizikových investic poskytnutých rozvíjejícím se podnikům ve zdaňovacím období (kalendářním roce). Odpočet je limitován částkou 5 000 000 Kč za zdaňovací období. Nevyužitou část odpočtu (např. z důvodu nízkého základu daně) bude možné uplatnit v 5 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.
Návrh pracuje také se situací, kdy dojde k porušení podmínek pro uplatnění odpočtu. V tom případě má fyzické osobě vzniknout ostatní příjem ve výši uplatněného odpočtu, který bude muset zdanit. Návrh mezi důvody porušení podmínek odpočtu zahrnuje například situaci, kdy právnická osoba bude z evidence vyloučena z důvodu, že její zařazení do evidence bylo učiněno na základě nesprávných údajů. Dále se může jednat o situaci, kdy fyzická osoba obdrží od právnické osoby např. vypořádací podíl či podíl na likvidačním zůstatku, či když podíl na právnické osobě v rámci tří let od poskytnutí investice prodá.
Pokud bude poplatník chtít odpočet od základu daně uplatnit, bude muset podat daňové přiznání se všemi důsledky.
Co se týče daňových výhod pro rozvíjející se podniky, návrh pracuje s prodloužením lhůty pro uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně ze standardních pěti let na sedm let. Zde je nutné zmínit, že prodloužení této lhůty má bez dalších změn za následek prodloužení lhůty pro stanovení daně na 10 let (viz pravidlo uvedené v § 38r odst. 2 ZDP). Rozvíjející se podnik tak bude pravděpodobně muset zvažovat, zda je pro něj delší doba pro uplatnění ztráty skutečně výhodná, či zda se práva na její uplatnění raději vzdá.
Návrh zákona se dále snaží zjednodušit omezující pravidla pro uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně v případě následné podstatné změny osob podílejících se na kapitálu či kontrole společnosti. Podmínkou pro uplatnění daňové ztráty v následujících obdobích bude, že podnik musí být ke konci období, za které daňová ztráta vznikla, rozvíjejícím se podnikem a předmět činnosti vykonávané v období, kdy má být daňová ztráta uplatněna se shoduje či navazuje na činnost vykonávanou v období, za které daňová ztráta vznikla. Daňovou ztrátu však bude možné uplatnit pouze proti části základu daně, která tuto shodnou či navazující činnost připadá.
Je vhodné zmínit, že návrh obsahuje také nový § 38t odst. 8, který přináší oznamovací povinnost pro rozvíjející se podnik vůči finančnímu úřadu. Podnik bude muset do 15. února následujícího roku oznámit finančnímu úřadu několik údajů. Oznámení má obsahovat poměrně detailní údaje o podniku, o jeho angel investorech a o rizikových investicích.
Shrnutí
V současné době se jedná pouze o návrh, který je v připomínkovém řízení. Je vhodné uvést, že Komora daňových poradců ČR k návrhu zákona vznesla řadu věcných připomínek. Výkladově problematické je například to, že definice rizikové investice v návrhu zákona je vázána na předpoklad, že investor hodlá odpočet od základu daně uplatnit. Obratové kritérium za podnikatelské seskupení je pro praxi problematické, protože pracuje s koncernovým pohledem, který odpovídá koncernovému zdanění, které česká daňová legislativa (zatím) nezná. Nezbývá než vyčkávat, zda a jak budou připomínky zapracovány a jaké bude finální znění startupového zákona. Dle návrhu je účinnost plánována na 1. července 2027, Komora však v rámci svých připomínek navrhuje odložení na 1. ledna 2028.
