Právní věta:
Oznámení o ukončení daňové kontroly (§ 88a odst. 1 daňového řádu) není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.
Celé znění judikátu:
žalovanému: | GAMA X-Promotion spol. s r.o., IČO: 242 43 256 sídlem Dobronická 1257, Praha 4 Finanční úřad pro hlavní město Prahu sídlem Štěpánská 28, Praha 1 |
o žalobě proti oznámení o ukončení daňové kontroly ze dne 5. 6. 2024, č. j. 4896057/24/2011-60561-103284,
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalovaný u žalobkyně prováděl daňovou kontrolu na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2014, 2015 a 2016.
- Žalovaný dne 5. 6. 2024 vydal následující dokumenty:
a) touto žalobou napadené oznámení o ukončení daňové kontroly za roky 2015 a 2016
b) zprávu o daňové kontrole
c) dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2015
d) dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016
Všechny tyto dokumenty byly žalobkyni doručeny společně dne 17. 6. 2024.
- Žalobkyně touto žalobou napadá pouze oznámení ad a). Považuje jej za nezákonné rozhodnutí, neboť daňová kontrola byla nezákonná.
- Žalobkyně se již dříve u Městského soudu v Praze domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřovala v nezákonně zahájené a vedené daňové kontrole na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2014, 2015 a 2016. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 5. 2024, č. j. 9 A 114/2023-53, této žalobě vyhověl. Shledal, že zásah žalovaného spočívající v oznámení o zahájení daňové kontroly byl nezákonný. Zároveň žalovanému zakázal pokračovat v daňové kontrole. Proti tomuto rozsudku žalovaný podal kasační stížnost, o niž nebylo dosud rozhodnuto.
- Městský soud se při posuzování nyní podané žaloby nejdříve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení o žalobě. Shledal, že žalobu je třeba odmítnout, neboť nesměřuje proti rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního.
- Podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší, nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.
- Podle § 88 odst. 1 daňového řádu daňová kontrola je ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž je přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou. Pokud je výsledkem daňové kontroly vydání platebního výměru, tak podle § 147 odst. 3 daňového řádu se zpráva o daňové kontrole považuje za odůvodnění platebního výměru.
- Samotným oznámením o ukončení daňové kontroly k žádnému zkrácení žalobkyně na jejích právech nedošlo. Tímto byl naopak proces daňové kontroly, která může do práv žalobkyně zasahovat, ukončen. K případnému zkrácení na jejích právech mohlo dojít vydáním dodatečných platebních výměrů, kterým žalovaný na základě výsledků daňové kontroly žalobkyni doměřil daň. Ty však žalobkyně touto žalobou nenapadla.
- Ukončení daňové kontroly nemůže být ani nezákonným zásahem ve smyslu § 82 soudního řádu správního, a proto nevyvstala potřeba, aby soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu žalobce poučil o možnosti změnit žalobní typ. Judikatura Nejvyššího správního soudu již dovodila, že proti nezákonnostem při ukončování daňové kontroly je soudní ochrana omezená. Primární ochranu proti (údajným) nezákonnostem v postupu správců daně správní soudy daňovým subjektům poskytují v rámci řízení ve věci samotného doměření či vyměření daně (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 1 Afs 183/2014-55). Samotné ukončení, byť i nezákonně prováděné daňové kontroly, zpravidla nebude nezákonným zásahem. O ten by se mohlo jednat zejména tehdy, pokud by účinky nezákonného zásahu v podobě daňové kontroly stále trvaly, např. kdyby správce daně nevrátil kontrolovanému subjektu účetní doklady, které při kontrole převzal apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2007, č. j. 8 Aps 4/2007-47). Takový zásah v této žalobě však žalobkyně netvrdí.
- V rozsudku ze dne 29. 1. 2020, č. j. 10 Afs 304/2019-39, Nejvyšší správní soud tuto svou judikaturu potvrdil a rozhodl, že zásahovou žalobou se nelze bránit proti údajné absenci řádného seznámení s výsledkem kontrolního zjištění. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že dotčení práv daňového subjektu je představitelné právě až v návaznosti na finální rozhodnutí správce daně, kterým jsou platební výměry. Tento právní názor je dle městského soudu aplikovatelný i na nyní posuzovaný případ. Lze z něj dovodit, že samotné ukončení daňové kontroly se negativně nedotýká práv daňové subjektu. To má důsledky nejen pro zásahovou žalobu, ale i pro posouzení, zda jsou splněny podmínky žaloby proti rozhodnutí podle § 65 soudního řádu správního.
- Lze doplnit, že případná pochybení správce daně při ukončení daňové kontroly správní soudy přezkoumávají až případně v rámci žaloby proti platebním výměrům, které byly vydány na základě zjištění při daňové kontrole (viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2023, č. j. 54 Af 9/2022-83, body 100 a násl.)
- Městský soud z těchto důvodů dospěl k závěru, že žalobou napadené oznámení není rozhodnutím ve smyslu § 65 soudního řádu správního, neboť se samo o sobě nijak negativně nedotýká právní sféry žalobkyně. Nejsou tak dány podmínky řízení, přičemž jde o nedostatek neodstranitelný. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního žalobu odmítl (výrok I).
- Výrok II o náhradě nákladů řízení se zakládá na § 60 odst. 3 soudního řádu správního, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu v Brně.
Praha 8. srpna 2024
Jan Kratochvíl v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.
