Stručné shrnutí
Krajský soud zrušil rozhodnutí o doměření daně z příjmů fyzických osob stanovené podle pomůcek za roky 2015 a 2016. Potvrdil přitom, že neprůkazná skladová evidence a knihy jízd odůvodňovaly použití pomůcek. Nezákonnost však spočívala v tom, že odvolací orgán do příjmů podle § 7 ZDP zahrnul částku nově vypočtené DPH na výstupu z nepřiznaných příjmů, přestože původní doměření DPH bylo zrušeno. [99–105]
O co šlo
Správce daně zpochybnil evidenci zásob, inventurní soupisy i knihy jízd podnikatele. Evidence zásob neumožňovala ověřit, zda byly nakoupené zásoby prodány, zůstaly na skladě, nebo s nimi bylo naloženo jinak; žalobce ani neprokázal porovnání evidenčního a skutečného stavu zásob a daňové promítnutí rozdílů. Později předložená „rozšířená“ evidence obsahovala úpravy reagující na konkrétní výtky správce daně, což zpochybnilo její věrohodnost. [63–68]
Svědecké výpovědi externí účetní a manželky žalobce tyto pochybnosti neodstranily. Účetní nebyla přítomna fyzické inventuře a manželka pouze zapisovala údaje diktované žalobcem, aniž by znala evidovaný materiál. [70–75]
Také knihy jízd byly neprůkazné: přepisy knih se lišily od původních ručně vedených záznamů v kilometrech, stavech tachometru i účelu jízd. Absence údaje o řidiči sama o sobě knihu jízd neznehodnocuje, avšak spolu s dalšími vadami nebylo možné ověřit podnikatelskou souvislost výdajů na pohonné hmoty. [76–81]
Soud proto souhlasil, že byly splněny první dvě podmínky pro stanovení daně podle pomůcek: žalobce neprokázal rozhodné skutečnosti a daň již nešla spolehlivě stanovit dokazováním. Potvrdil i to, že anonymizované údaje srovnatelných subjektů byly zpřístupněny v rozsahu umožňujícím kvalifikovanou obranu. [82–90, 92–98]
Rozhodující vadou byla konstrukce pomůcek. Odvolací finanční ředitelství po zrušení doměrků DPH nejprve původně doměřenou DPH z příjmů odečetlo, následně však z rozdílu nepřiznaných příjmů DPH znovu vypočetlo a přičetlo ji k příjmům podle § 7 ZDP. Nevysvětlilo přesvědčivě, proč je takový postup slučitelný s oddělením DPH od příjmu podle § 5 odst. 9 ZDP. Řízení o DPFO navíc nemůže nahrazovat neúspěšné samostatné řízení o DPH. Pomůcky proto nebyly přiměřené ani dostatečně spolehlivé. [100–104]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Rozhodnutí rozlišuje mezi oprávněností použití pomůcek a zákonností jejich konkrétního výpočtu. I když podnikatel nevede průkazné evidence a správce daně smí přejít na pomůcky, musí každá složka odhadu obstát samostatně a vést k přiměřenému výsledku. [38–46, 90, 104]
Pro plátce DPH je prakticky podstatné, že správce daně nemůže bez odpovídajícího právního odůvodnění promítnout do základu daně z příjmů částku odpovídající DPH na výstupu, zejména jestliže doměření této DPH v samostatném řízení neobstálo. Daňový subjekt má u pomůcek konkrétně napadat nejen volbu metody, ale i jednotlivé položky, mechanismus výpočtu a dopad na celkovou daňovou povinnost. [43–45, 100–105]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Soud nevyhověl většině námitek žalobce: potvrdil ukončení kontroly po bezdůvodném odmítnutí podpisu zprávy i použití pomůcek. Rozhodnutí však zrušil kvůli jediné vadě, která měla přímý dopad na výši daně. Přiměřenost pomůcek tedy nelze dovodit jen z toho, že daňový subjekt selhal při dokazování. [52–59, 90, 104–105]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
