Stěžovatelce byla předepsána k placení srážková daň z licenčních poplatků, které platila obchodnímu partnerovi do Francie a ze kterých nesrážela daň.
NSS její argumentaci, že se nejednalo o licenční poplatek odmítl, protože ve smlouvě bylo uvedeno, že se jedná o platbu za poskytnutí know-how, tomu odpovídaly i další skutečnosti a že by se jednalo o jiný typ plnění stěžovatelka nijak neprokázala.
Rovněž tak odmítl, že by došlo k prekluzi práva doměřit daň a uvedl, že lhůty pro doměření daně začala plynout od lhůty pro podání vyúčtování. Odmítl tedy další argument stěžovatelky, že by lhůta začala plynout již od data kdy měla být daň uhrazena.
