Stručné shrnutí
Správce daně doměřil žalobci daň z příjmů za roky 2018 až 2020 především kvůli neobjasněným hotovostním vkladům na jeho účet a účet jeho matky. Soud zrušil doměření za rok 2018 pro prekluzi a za rok 2019 pro nepřezkoumatelnost skutkových závěrů. Potvrdil však, že předkontrolní prověřování nebylo skrytou daňovou kontrolou, a že opožděné dodatečné přiznání nevylučuje penále. [body 20–29, 82–90, 97]
O co šlo
Jádrem sporu bylo, zda hotovost vkládaná v letech 2018 až 2020 na účty žalobce a jeho matky představovala nezdaněné příjmy žalobce, a zda byly dodrženy lhůty a procesní záruky při doměření.
Soud odmítl námitku skryté daňové kontroly. Zjišťování informací u bank, bytových subjektů a dalších třetích osob bylo pouze opatřováním podkladů („mapováním terénu“), nikoli dokazováním vůči žalobci ke konkrétní daňové povinnosti. Materiální kontrola vyžaduje také aktivitu vůči daňovému subjektu. [body 20–28]
Za rok 2018 však právo stanovit daň zaniklo. Žalobce podal dodatečné přiznání až po náhradní lhůtě stanovené výzvou; doměřovací řízení proto začalo marným uplynutím této lhůty a opožděné podání již nemělo vliv na běh lhůty pro stanovení daně. Kontrola zahájená až 4. 7. 2022 přišla po uplynutí tříleté lhůty. [body 25, 29]
U roku 2019 soud uznal, že rozpor mezi přiznanými příjmy a hotovostními vklady založil důvodné pochybnosti a aktivoval důkazní břemeno žalobce. Prověřování úspor rodičů bylo přípustné, protože žalobce právě z jejich darů původ hotovosti dovozoval. [body 49–55]
Doměření za rok 2019 přesto neobstálo. Žalovaný nevysvětlil, z čeho dovodil, že vklady na účet matky s výjimkou jediné platby provedl žalobce; právě jeho dispozice s hotovostí přitom byla podkladem pro zdanění. Nevypořádal ani argument, že disponibilní zdroje rodiny mohly tvořit dřívější výběry hotovosti z účtů, nejen výběry v kontrolovaných letech. [body 73–80]
Předčasné rozhodnutí odvolacího orgánu soud výjimečně akceptoval. Čtvrté seznámení pouze zohlednilo tvrzení ve prospěch žalobce, žalobce měl 42 dnů k reakci a opakované žádosti o prodloužení vyhodnotil soud jako účelové zneužití procesních práv směřující k prekluzi. [body 30–39]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Daňový subjekt má při hotovostních vkladech výrazně lepší pozici, pokud průběžně uchová doklady o zdroji, převzetí daru, výběrech hotovosti a časové návaznosti transakcí. Pouhé obecné tvrzení o rodinných úsporách, zejména bez věrohodné a konkrétní svědecké výpovědi, zpravidla nestačí. [body 40–43, 55–63]
Správce daně musí přesně prokázat, kdo s hotovostí disponoval, pokud z této okolnosti vyvozuje zdanitelný příjem. Musí také vypořádat relevantní alternativní zdroje hotovosti, včetně dřívějších výběrů, nemá-li být jeho úvaha nepřezkoumatelná. [body 73–80]
Opožděné dodatečné přiznání podané až po marném uplynutí lhůty z výzvy je nepřípustné. Ačkoli jeho údaje lze při stanovení daně využít, nezakládá ochranu před penále podle § 251 odst. 4 daňového řádu. [body 82–90]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozhodnutí prakticky rozlišuje dvě samostatné otázky: rozsáhlé předkontrolní šetření samo o sobě nemusí být skrytou kontrolou, avšak následné doměření nemůže stát na neprokázaném předpokladu, kdo konkrétní hotovostní vklady učinil. [body 20–28, 73–76]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.
