Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Kasační stížností se MUDr. A. V. (dále jen „původní stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2013, č. j. 57 Af 33/2011 – 37, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni ze dne 17. 5. 2011, č. j. 2604/11-1100-408099, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu v Sušici ze dne 27. 10. 2010, č. j. 37288/10/135970400643, o dodatečném vyměření daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008.
V průběhu řízení o kasační stížnosti původní stěžovatel dne 23. 4. 2013 zemřel. Podle ust. § 239 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném v době smrti původního stěžovatele, přechází daňová povinnost, která vznikla zůstaviteli, na jeho dědice, který tak získává postavení daňového subjektu. Povaha věci v daném případě tedy umožňuje v řízení pokračovat.
Podle usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 25. 4. 2014, č. j. 12 D 492/2013 ‑ 90, jsou dědici původního stěžovatele Mgr. J. V. a T. V.(dále jen „stěžovatelé“), kteří se tak stali procesními nástupci původního stěžovatele.
Dne 8. 7. 2014 bylo Nejvyššímu správnímu soudu podání, kterým stěžovatelé vzali výslovně a v celém rozsahu kasační stížnost zpět.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé vzali kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud podle ust. § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. července 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu
