Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Kasační stížností ze dne 30. 12. 2019 se žalovaný (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ‑ pobočka v Pardubicích, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 25. 9. 2018, č. j. 43206/18/5200-11435-712486, a věc byla stěžovateli vrácena k dalšímu řízení.
[2] Podáním ze dne 19. 2. 2020 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu téhož dne vzal stěžovatel kasační stížnost zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [viz § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. února 2020
Mgr. David Hipšr
předseda senátu
