NSS: Nezaplacení soudního poplatku vede k zastavení kasační stížnosti

Číslo jednací:	7 Afs 79/2026 - 12
Soud:	Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí:	27. 5. 2026
Kategorie:	Daň z příjmů

Účastníci řízení:	KAISERTEX s.r.o., Odvolací finanční ředitelství

Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti proti rozsudku ve věci zajišťovacího příkazu, protože stěžovatelka ani po výzvě neuhradila soudní poplatek 5 000 Kč.

Žalobkyně brojila kasační stížností proti rozsudku krajského soudu, který potvrdil rozhodnutí finanční správy týkající se zajišťovacího příkazu. Nejvyšší správní soud se však vůbec nedostal k posouzení věcných námitek. Důvod byl čistě procesní: stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek za kasační stížnost.

Právní otázka

Může Nejvyšší správní soud pokračovat v řízení o kasační stížnosti, pokud stěžovatel ani po výzvě soudu neuhradí soudní poplatek?

Co soud řekl

Soud připomněl, že podáním kasační stížnosti vzniká poplatková povinnost (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích) a že při nezaplacení poplatku soud vyzve účastníka k úhradě ve stanovené lhůtě. Pokud poplatek není ani poté zaplacen, musí být řízení zastaveno (odst. [2]).

Stěžovatelka poplatek při podání kasační stížnosti neuhradila, a proto byla vyzvána k zaplacení částky 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů s poučením o následcích nezaplacení (odst. [3]).

Soud následně ověřil běh lhůty. Výzva byla doručena 7. 5. 2026, lhůta běžela od 8. 5. 2026 a skončila 22. 5. 2026. Protože poplatek nebyl včas uhrazen, nastoupil zákonný následek – zastavení řízení (odst. [6] a [7]).

Po právní stránce nejde o významné ani precedentní rozhodnutí. Usnesení pouze aplikuje standardní a dlouhodobě ustálené procesní pravidlo o následcích nezaplacení soudního poplatku.

Zajímavé je spíše kontextem: řízení se týkalo zajišťovacího příkazu, tedy institutu s potenciálně velmi závažnými dopady do majetkové sféry daňového subjektu. Přesto se Nejvyšší správní soud k meritu věci vůbec nedostal.

Rozhodnutí připomíná, že i v daňových sporech s vysokou ekonomickou hodnotou může být soudní přezkum ukončen z čistě procesních důvodů.

Pro daňové subjekty a jejich zástupce je klíčové:

sledovat vznik poplatkové povinnosti již při podání kasační stížnosti,
nepřehlédnout výzvu soudu,
respektovat stanovené lhůty, protože po jejich marném uplynutí soud k dodatečné úhradě zpravidla nepřihlíží (odst. [2]).

Usnesení ukazuje rozdíl mezi „právem podat opravný prostředek“ a „právem na jeho věcné projednání“. Samotné podání kasační stížnosti ještě nezaručuje, že se soud bude zabývat jejími argumenty. Procesní podmínky řízení jsou nezbytným předpokladem přístupu k soudnímu přezkumu.

Kasační stížnost skončila kvůli nezaplacenému soudnímu poplatku

NSS: Nezaplacení soudního poplatku vede k zastavení kasační stížnosti

Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti proti zajišťovacímu příkazu, protože stěžovatelka neuhradila soudní poplatek.

Celé znění judikátu:

Řízení se zastavuje.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze (dále též „krajský soud“) ze dne 19. 3. 2026, č. j. 31 Af 1/2026‑61, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2025, č. j. 30041/25/5100‑41453‑712140. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil zajišťovací příkaz vydaný správcem daně.

[2] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

[3] Stěžovatelka neuhradila soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 7. 5. 2026, č. j. 7 Afs 79/2026‑7, stěžovatelku vyzval, aby zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, k čemuž jí stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. Přitom stěžovatelku poučil o následcích jeho nezaplacení ve stanovené lhůtě.

[4] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon.

[5] Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

[6] Z údajů na doručence je zřejmé, že shora označené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo zástupci stěžovatelky doručeno ve čtvrtek 7. 5. 2026. Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet v pátek dne 8. 5. 2026, a uplynula v pátek dne 22. 5. 2026. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila.

[7] Jelikož stěžovatelka ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem soudní poplatek nezaplatila, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.

[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. května 2026

David Hipšr

předseda senátu