Celé znění judikátu:
Spolu s kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 1. 2008, čj. 31 Ca 33/2007 - 112, žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala návrh, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Jelikož tento návrh neodůvodnila, soud ji usnesením ze dne 16. 5. 2008, čj. 8 Afs 37/2008-146, vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení doplnila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti o argumentaci svědčící o tom, že by výkon napadeného rozhodnutí pro ni znamenal nenahraditelnou újmu. Současně ji soud poučil, že pokud tak neučiní a v řízení nebude pro tento nedostatek možné pokračovat, soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odmítne.
Stěžovatelka na výzvu soudu ve stanovené lhůtě (ani později) nereagovala.
Podle § 37 odst. 3 s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. – podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Z citovaného § 37 odst. 3 s. ř. s. (z podání musí být zřejmé, čeho se týká a co se navrhuje) ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř .s. plyne povinnost navrhovatele vždy alespoň v základních rysech uvést, v čem spatřuje onu hrozící nenahraditelnou újmu, přičemž toto své tvrzení musí navrhovatel také přiměřeným způsobem doložit. Není úkolem soudu za navrhovatele domýšlet veškeré možné důsledky výkonu příslušného rozhodnutí; ostatně by toho ani nebyl schopen, neboť zcela logicky nemůže mít povědomí o poměrech navrhovatele (např. o jeho ekonomické a osobní situaci), které jsou v daných souvislostech podstatné.
Jelikož stěžovatelka uvedené povinnosti nedostála, a to ani po výzvě soudu, v níž byla poučena o možných následcích své nečinnosti, Nejvyšší správní soud podle § 37 odst. 5 s. ř. s. její návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odmítl.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2008
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu
