Celé znění judikátu:
O d ů v o d n ě n í :
1. Rozhodnutím ze dne 29. 3. 2010, čj. 39/28 152/2010-392, žalovaný zamítl žádost žalobce o prominutí daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1993 ve výši 137 571 Kč.
2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 6. 12. 2013, čj. 7 Af 25/2010 – 32, zamítl.
3. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností.
4. Podáním ze dne 25. 2. 2014 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu téhož dne stěžovatel vzal kasační stížnost zpět. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil [§ 47 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.].
5. Nejvyšší správní soud doplňuje, že usnesením ze dne 3. 2. 2014, čj. 8 Afs 8/2014 – 10, vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a k odstranění vad kasační stížnosti. Stěžovatel soudní poplatek nezaplatil a nedostatky kasační stížnosti neodstranil. Zdejší soud na zaplacení soudního poplatku a odstranění vad nadále netrval, s ohledem na nutné zastavení řízení o kasační stížnosti by takový postup byl bezúčelný.
6. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení o kasační stížnosti zastaveno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. února 2014
JUDr. Jan Passer
předseda senátu
