Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[2] Dne 18. 2. 2020 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele označené jako „Zpětvzetí kasační stížnosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2019, č. j. 25 Af 23/2018 – 40“. V něm bylo uvedeno, že „Proti výrokům I. a II. shora citovaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kdy tyto výroky byly napadeny zcela, podal stěžovatel dne 25. 3. 2019 v zákonné lhůtě podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, kasační stížnost, kterou tímto bere zpět.“
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 26. února 2020
Petr Mikeš
předseda senátu
