Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 1. 7. 2026 kasační stížnost, jíž se žalovaný (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně.
[2] Dne 22. 7. 2026 obdržel soud sdělení stěžovatele, nadepsané „Zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 62 Af 29/2025-146 ze dne 10. 6. 2026“. V něm stěžovatel uvádí, že po opětovném zhodnocení zde posuzovaného případu bere svoji kasační stížnost zpět.
[3] Navrhovatel (zde stěžovatel) v souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, disponuje řízením nebo jeho předmětem. Může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[4] Z doručeného podání plyne zjevná vůle stěžovatele vzít kasační stížnost zpět a je i zřejmá identifikace řízení, ve kterém tak chce učinit. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. července 2026
Petr Mikeš
předseda senátu
