Celé znění judikátu:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 25. 1. 2008 se žalobce domáhá zrušení výše označených rozhodnutí žalovaného a rovněž zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V podané žalobě uplatnil žalovaný námitku podjatosti vůči soudci JUDr. Janu Šancovi. Jako důvod uvádí, že se domnívá, že jmenovaný v řízení Ca 101/2007 svým rozhodnutím se úmyslně vyhnul posouzení zákonnosti postupu správce daně v průběhu daňové kontroly a poškodil práva žalovaného (zřejmě patří žalobce – pozn. soudu) tím, že vyčkal, až bude kontrola ukončena vydáním napadených platebních výměrů a pak žalobu odmítl. Žalobce považuje proto za nutné, aby byl JUDr. Jan Šanca z dalšího projednávání téže věci vyloučen.
Soudce JUDr. Jan Šanca se k podané námitce podjatosti vyjádřil tak, že tvrzení žalobce neodpovídá skutečnosti a není dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Důvody uváděné žalobcem, však tohoto charakteru nejsou. Podjatost jmenovaného soudce nelze dovozovat z žalobcem obecných tvrzení a domněnek, týkajících se způsobu, jakým bylo jmenovaným soudcem rozhodnuto v řízení vedeném pod sp. zn. 30 Ca 101/2007. Důvodem k vyloučení soudce nejsou a ani nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 8 odst. 1 s. ř. s.). Uvedená skutečnost (tvrzená nezákonnost rozhodnutí) by mohla být eventuelně uplatněna v případném opravném prostředku podaném proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně v této věci – v kasační stížnosti.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti za důvodnou, a proto rozhodl, že soudce JUDr. Jan Šanca není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Ca 20/2008.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2008
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu
