Celé znění judikátu:
U S N E S E N Í
[2] K vyrozumění o složení senátu ze dne 3. 5. 2011 vznesl žalobce v podání ze dne 17. 5. 2011 mimo jiné též námitku možné podjatosti soudkyně Mgr. Heleny Nutilové. Uvedl, že Mgr. Nutilová by mohla být v příbuzenském vztahu k Ing. J. N. – vedoucímu kontrolního oddělení správce daně, jež vedl daňové řízení se žalobcem. Žalobce doplnil, že se o této skutečnosti dozvěděl dne 15. 5. 2011. Vzhledem k tomu, že sám nemá možnosti, jak by případný příbuzenský vztah mezi těmito osobami prokázal, dal tuto skutečnost ke zvážení Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).
[3] Ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti dotčená soudkyně uvedla, že není v žádném příbuzenském ani přátelském vztahu k Ing. J. N. a že tato osoba jí ani není známa. Jedná se pouze o shodu příjmení. Dále doplnila, že se necítí být vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci, neboť k ní, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nemá žádný poměr.
[4] Námitka podjatosti není důvodná.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
[7] V projednávané věci Nejvyšší správní soud nezjistil žádný z důvodů pro vyloučení soudců, jak jsou vymezeny v § 8 odst. 1 s. ř. s. Podstatou žalobcovy domněnky o možné podjatosti dotyčné soudkyně je shoda jejího příjmení s příjmením jednoho ze zaměstnanců správce daně, jež vedl daňové řízení se žalobcem. Z vyjádření Mgr. Nutilové k námitce podjatosti však vyplývá, že v daném případě se jedná o náhodnou shodu příjmení a že tyto osoby nejsou v žádném příbuzenském ani jiném vztahu a že jí osoba Ing. N. ani není známa.
[8] Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr uvedené soudkyně k věci nebo k účastníkům řízení, námitka odůvodněna nebyla, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Okolnosti, ze kterých žalobce dovozuje podjatost, tak nelze považovat za skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by měl mít zdejší soud pochybnosti o její nepodjatosti. Za situace, kdy rovněž dotčená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem k její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2011
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu
