| Spisová značka: | 3 Afs 99/2014 - 43 |
|---|---|
| Soud: | Nejvyšší správní soud |
| Datum rozhodnutí: | 30. 9. 2014 |
Proti rozhodnutí správce daně o návrhu na zastavení či odložení exekuce dle § 181 (1) je možné se odvolat, pokud správce daně ani zčásti nevyhověl. Důvodem je formulace § 181 (4) DŘ, kdy toto ustanovení vylučuje opravné prostředky v přípdě, kdy je poplatníkovi vyhověno alespon zčásti.
NSS se zabýval pouze procesní částí věci v tom ohledu, zda je vůbec žaloba přípustná. S ohledem na nejednoznačnou formulaci ustanovení § 181 DŘ dospěl k závěru, že v případě rozhodnutí, kterým se nevyhovuje návrhu poplatníka na zastavení či odložení exekuce ani zčásti zákon zcela jasně nevylučuje možnost odvolat se. Proto rozhodl při aplikaci zásady in dubio pro libertate resp. in dubio pro reove prospěch poplatníka.
Uzavřel tedy kauzu tak, že podanou žalobu je nutné posoudit jako odvolání a rozhodnutí KS zrušil.
Judikát považujeme za důležitý proto, že modifikuje záměr zákonodárce neumožnit odvolat se proti rozhodnutím o zastavení či odložení exekuce a to z důvodu špatné formulace právní normy.