Celé znění judikátu:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou ze dne 23. 9. 2003 napadli žalobci čtyři rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2003, jimiž žalovaný k odvolání žalobců změnil dodatečné platební výměry na daň z příjmů fyzických osob za roky 1996 a 1997 vydané Finančním úřadem v Rakovníku dne 2. 6. 1999 a 27. 4. 1999 tak, že snížil stanovený základ daně i daň.
Městský soud v Praze žalobu zamítl ve výrocích I a II svého rozsudku ze dne 30. 12. 2004 (ve výrocích III a IV pak žalobu odmítl jakožto podanou zjevně neoprávněnými osobami). Rozsudek byl zástupci žalobců, advokátu JUDr. Jiřímu Černému, doručen dne 4. 1. 2005.
Dne 2. 2. 2005 podali žalobci (stěžovatelé) k poštovní přepravě kasační stížnost směřující proti tomuto rozsudku (městskému soudu byla doručena dne 3. 2. 2005). Zpochybnili zde zákonnost daňové kontroly i závěry, které správní orgán vyvodil ze svědeckých výpovědí, a svá tvrzení blíže rozvedli.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako opožděnou.
Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout. Napadený rozsudek městského soudu byl zástupci stěžovatelů doručen v úterý 4. 1. 2005; dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti počala běžet ve středu 5. 1. 2005 a skončila v úterý 18. 1. 2005. Kasační stížnost,
kterou stěžovatelé podali k poštovní přepravě dne 2. 2. 2005, je tak zjevně opožděná, a Nejvyšší správní soud ji proto odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) a § 120 s. ř. s.].
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
