Celé znění judikátu:
- Kasační stížnost s e o d m í t á.
- Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Žalobce podal kasační stížnost, zaslanou Městskému soudu v Praze prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 26. 5. 2004. Uvedl, že rozhodnutím soudu byl zbaven možnosti domáhat se toho, aby jeho základní práva byla pod ochranou soudní moci a aby byl zastoupen v soudním řízení advokátem již od počátku soudního řízení, včetně podání kasační stížnosti. Soud již před vlastním soudním jednáním o žalobě učinil závěr o její neúspěšnosti, což odporuje principům právního státu a ústavnímu pořádku. Dále poukázal na povahu žalobou napadeného rozhodnutí a žalobních námitek a zabýval se otázkou své žalobní legitimace. Navrhl zrušení napadeného usnesení. Podáním ze dne 25. 5. 2004 požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro kasační řízení. Podáním ze dne 14. 7. 2004 pak navrhl spojení řízení o předmětné kasační stížnosti s řízeními o kasačních stížnostech proti usnesením soudu ze dne 22. 6. 2004, č. j. 5 Ca 125/2004-16, č. j. 5 Ca 126/2004-16 a č. j. 5 Ca 127/2004-11.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Podle § 106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
Žalobce převzal písemnost (usnesení Městského soudu v Praze) dne 11. 5. 2004 (úterý), jak vyplývá z doručenky.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobci v souladu s § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula dnem 25. 5. 2004 (úterý). Protože kasační stížnost žalobce zaslal městskému soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb až dne 26. 5. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována a tedy kasační stížnost byla podána opožděně, s čímž § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. spojuje důsledek odmítnutí návrhu.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Za této procesní situace se soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na osvobození od soudních poplatků, ani dalšími návrhy žalobce.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
